Umělecké památky

(v prostoru identickém dle MÍSTOPISU, stav k roku 1978 s aktualizacemi tam, kde bylo možno změny zjistit - např. venkovní obhlídkou)

SLOVNÍČEK POUŽITÝCH ARCHITEKTONICKÝCH POJMŮ

 

Seznam uměleckých památek dle obcí

Arnoltice

Městys, v pramenech jako ves zmiňovaný od poloviny 14.století, nepravidelně rozložený kolem obdélné návsi.

Ze starších staveb zachován bývalý VĚTRNÝ MLÝN (ć.112) - postaven roku 1830, roku 1877 zrušený a přestavěný v obytný dům. Po západní straně návsi hřbitov s kostelem a bývalou farou. KOSTEL NANEBEVZETÍ P.MARIE - postaven v letech 1757-1758 J.V.Koschem, vyhořel roku 1910, opraven roku 1959. Rokokový, jednolodní, obdélný, s užším trojboce uzavřeným presbytářem s dvěma přízemními čtvercovými sakristiemi po stranách a s věží nad průčelím. Hlavní průčelí tříosé, s lizénovými rámci a věží nad středním rizalitem, zakončeným štítem, v boční části průčelí niky se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, v ose středního rizalitu portál se supraportou, velkým klenákem a rokok. ornamentem, nad ním okno. Věž se zkosenými nárožími, lizénovými rámci a polokruhově zakončenými okny kryta cibulovou bání. K věži připojeny volutové zdi se sochami světců - biskupů na pilířích. Boční fasády s obdélnými portály a presbytář členěny lizénovými rámci a okny, některá mají odsazený polokruh a supraportu s rokajovou výzdobou. Sakristie se zkosenými nárožími kryty mansardou. Stěny presbytáře členěny pilíři s pilastry, závěr širokým přízedním pilířem a pilastry s mohutným kladím, klenba valená s dvěma lunetami, pásem a konchou, loď se zkosenými nárožími členěna přízedními pilíři s dvojicemi pilastrů rokokově zdobených, a mohutnými úseky kladí, na něž sbíhají valené pásy vysoké zrcadlové klenby s lunetami, zděná balkónovitá kruchta podklenutá plackou a dvěma pásy, sbíhajícími na přízední pilířky. Po stranách podkruchtí dva prostory. Zařízení převážně pseudorokokové, kazatelna z 2.pol. 18.století, dvě rokokové zpovědnice s reliéfy. V jižní boční fasádě kostela zazděn barokní náhrobník (chronogramy 1717 a 1742) s plochým reliéfem lodi na vlnách. Kolem kostela hřbitov, v jehož zdi tři brány s lizénami a trojúhelníkovými štíty a čtrnáct zastavení Křížové cesty z druhé poloviny 18.století - pilastrové edikuly s reliéfy. Bývalá FARA - obdélná, jednopatrová, z roku 1774, secesně přestavěná ve 20.století, barokní brána se soškou sv. Jana Nepomuckého. SOCHY: Immaculata - z roku 1736 (s chronogramem) na návsi, Ukřižování se sochou sv.Maří Magdaleny - datum 1764 při silnici do Bynovce, sv.Jan Nepomucký - z 19.století.

 

Brtníky

Připomíná se v době kolem roku 1346. Obec podél potoka, uprostřed kostel se hřbitovem, na východní straně na vyvýšenině zastavení Křížové cesty s kaplí Nejsvětější trojice. KOSTEL SV. MARTINA - postaven v letech 1709-1716, věž dokončena roku 1717, stavitel Z.Hoffmann z Lipové, v letech 1858-1872 kostel obnovován, roku 1859 rozšířena hřbitovní brána a u vchodu postaveny sochy sv. Martina a Floriána, znovu obnovován roku 1884 a 1887. Bohužel zbourán v roce 1975 pro celkovou zchátralost !!! Jednolodní, obdélný, s obdélným, polokruhově ukončeným presbytářem, po jehož stranách obdélné sakristie s oratořemi v patře, kolem presbytáře přízemní krytá chodba s obdélnou předsíní v závěru kostela, v záp. průčelí hranolová věž. Vnějšek členěn dvojicemi lizén a obdélnými, segmentem ukončenými okny. Věž, ve 3.patře polygonální, členěna ve spodní části lizénovými rámci, v horní části oblamovanými lizénami a obdélnými, polokruhem ukončenými okny, cibulovitá báň. Presbytář sklenutý valenou klenbou s lunetami, závěr konchou s lunetami, v lodi strop, podvěží a sakristie sklenutá křížově, trojdílná dřevěná kruchta. Zařízení z konce 18.století a z doby kolem roku 1800: hlavní oltář z roku 1795, se sochami sv. Petra a Pavla. Oltář sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1800, s obrazem signovaným J.Birnbaum z roku 1840, dva boční oltáře z doby kolem roku 1800 s obrazem sv. Anny a Bolestné P.Marie z 19.století. Kazatelna s luisezním ornamentem z doby kolem roku 1800. Hřbitovní brána se sochou sv. Martina z roku 1859. Na hřbitově KAPLE - z roku 1850, klasicistní, čtvercová, se zkosenými, vybranými rohy, v průčelí dvojice pilastrů, obdélný, polokruhem ukončený vchod a trojúhelníkový štít. Vnitřek členěný pilastry sklenutými valenou klenbou s lunetami. KŘÍŽOVÁ CESTA - z počátku 19.století, vede na KŘÍŽOVÝ VRCH, na něm kaple Nejsvětější Trojice - z roku 1768, obnovována v letech 1842-1858. Barokní, obdélná, s polokruhovým závěrem, členěná pilastry, v průčelí obdélný portál a segmentové okno. Vnitřek sklenutý plackou a valeným pásem. Kaple Božího hrobu - z 19.století, obdélná, ukončená segmentem.

Jižně od Brtníků v lese bývalý LOVECKÝ ZÁMEK ŠTERNBERK - z roku 1770-74, pozdně barokní přízemní budova s mansardovou střechou, střední o patro převýšený rizalit ukončen volutovým štítem s figurální výzdobou. Vnitřek nově adaptován. Bohužel byl zámek již zbourán (z důvodu napadení dřevomorkou) !!!

Vyjdeme-li po turistické značce z Brtníků k Šternberku po pár metrech za budovou Ústavu sociální péče vsazeno do rohu zděné kůlny torzo MOROVÉHO SLOUPU - s nápisem v latině (možná i částečně v němčině) a letopočtem okolo roku 1682. 

 

Bynovec

Ves připomínaná roku 1515 jako součást benešovského panství, od něhož byla roku 1635 oddělena a připadla hraběti Janu z Aldringenu.

ZÁMEK - postaven patrně ve 2.pol. 17.století, vyhořel roku 1791, poté opraven a přestavěn. Obdélná jednopatrová budova s obdélnými okny a obdélným portálem, kryta mansardovou střechou. Vstupní chodba, schodiště a místnosti 1.patra plochostropé, v některých místnostech přízemí valená klenba se stýkajícími se lunetami. Bývalá ÚŘEDNICKÁ BUDOVA při zámku - z první třetiny 19.století, klasicistní, obdélná, jednopatrová, s dvěma trojúhelníkovými štíty, zdobenými akroteriemi. KAPLE - pozdně barokní, obdélná, s polokruhovým odsazeným závěrem a šestibokou zvonicí s jehlancovitou střechou. Průčelí s nárožními lizénami, obdélným portálem a trojúhelníkovým štítem s postranními pilířky a střední nikou. Uvnitř fabionový strop a obraz Nejsvětější Trojice z konce 18.století. SOCHY: trpaslík z 1.pol.18.století (před zámkem), svatý Jan Nepomucký a Immaculata z 1.poloviny 18.století, Pieta z roku 1734.

 

Česká Kamenice

Město nad řekou Kamenicí, připomíná se roku 1352. Rozkládá se kol pravidelného obdélného náměstí. Na jižní straně na svahu zámek a kostel. Na severní straně města mariánská kaple s ambitem a budova bývalého chudobince. Staré město bylo původně obehnáno hradbami a opatřeno dvojicí bran. Zřícenina středověkého HRADU KAMENICE na návrší nad městem. Zachovalo se zčásti obvodní zdivo obdélného paláce. V 19.století byla zřícenina opravena.

Immaculata na náměstí v České Kamenici.

ZÁMEK (dnes Lezní závod) - renesanční z let 1541-1543 (č.p. 601/9), rozšířen o jižní křídlo na počátku 17.století, upravován v 18.století. Vstupní brána na východní straně zámeckého areálu se znaky Vchynských a Trčků je datována rokem 1631. Obdélný dvůr uzavírá na severní straně klasicistní dům z roku 1796. (č.p. 602/8) a jednoduchý domek č.p. 603/10. Nejstarší západní část tvoří dvoukřídlá budova se středním rizalitem na západní fasádě, s obdélnými okny lemovanými v nárožích protínajícími se pruty, upravována v 17., 18. A 19.století. Jižní podélné křídlo je prolomeno v přízemí i v patře čtyřmi pilířovými arkádami s polokruhovou archivoltou a sklenuto plackovými klenbami. Arkády 1.patra mají pilíře flankovány pilastry. Boční osy fasády člení slepé arkády, prolomené zdvojenými obdélnými okny. Protější patrový klasicistní dům má v přízemí zdobný portál s kamenným ostěním a festonem, stáčejícím se do volut. Zámek je spojen krytou chodbou s kostelem. BÝVALÝ CHUDOBINEC nad kaplí P.Marie - barokní z roku 1749, postavený Janém Jiřím Kačinkou. Obdélný, patrový s mansardovou střechou, s bočními rizality, konkávně vyžlabenými rohy, členěn obdélnými okny s barevnými obdélníky parapetu a vpad. poli. DOMY ve městě - založeny většinou v 16.století, z velké části upravovány v době kolem roku 1800 a v 19.století. Na východní straně náměstí dům č.p. 319/2 - s kamenným erbem a datem 1579. EVANGELICKÝ KOSTEL - z roku 1929, podle návrhu architekta F.Grusse z Kraslic, obdélný s hranolovou věží v průčelí. KAPLE směrem na Kerhartice z roku 1694, výklenková, s reliéfem Korunování P.Marie na fasádě a se soškou sv. Barbory ve výklenku vížkovitého nástavce. KAŠNA na náměstí Míru - barokní, osmiboká, se sochou P.Marie na polygonálním pilíři. SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO v Havlíčkově ulici - z roku 1765.

KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO - původně ze 14.století, zcela přestavěn roku 1562 a hlavně v letech 1604-1605 P.Patzenhauerem, do roku 1610 vystavěna kruchta a boční tribuny (severní datována rokem 1607, jižní nese nápis o přestavbě kostela v letech 1604-1605). Věž pochází z let 1552-1555. Přístavky sakristií barokní z 18.století. Pozdně gotické trojlodí síňové, s pětibokým presbytářem a dvěma nepravidelnými sakristiemi po stranách. Na jihozápadním nároží věž. Boční fasády kostela jsou prolomeny lomenými okny, na jižní straně s pozdními kružbami, a obdélnými příčně položenými okny. V závěru kostela lomená okna s kružbami a nad nimi obdélná okna. Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami, se štukovým hvězdicovým vzorem, který tvoří pás chvojí, přepásaný stužkou. V klenebních polích figurální malby (Proměnění Krista na hoře Tábor, Holubice, Mojžíš a Eliáš, Apoštolové sv. Jakub, Jan a Petr) z roku 1605. Údajně od děčínského malíře H.Teufela. Hlavní a boční lodi jsou sklenuty síťovou klenbou s přetínanými štukovými hřebínky, která sbíhá na osmiboké pilíře. Po obou stranách východní části lodi tribuny s renesanční poprsnicí s konzolovým členěním, slepými arkádami a andílčími hlavičkami. Dvoupatrová kruchta, ve spodní části renesanční s reliéfním dekorem, v horní části barokně upravená a podklenutá hřebínkovou klenbou. Ve vstupní prostoře, křížově sklenuté, původní gotický portál profilovaný s hruškovým prutem a nárožním sloupkem. Sakristie sklenuty plackami a křížovou klenbou. Zařízení: hlavní oltář klasicistní portálový, sloupový z konce 18.století, s původním obrazem Stětí sv. Jakuba od D.Kindermanna a sochami sv. Petra a Pavla. Dva boční oltáře Srdce Páně a P.Marie, protějškové a kazatelna z konce 18.století klasicistní, současná. Na konzolách rokoková P.Marie pod křížem, Pieta a sochy světců (sv. Tomáš, Antonín, Ondřej, Jan Nepomucký, Vavřinec, Florián). Obraz P.Marie z roku 1762 v řezaném rokokovém rámu, obraz smrti sv. Josefa od J.M.Kremserschmidta, obraz sv. Jana Křtitele z 2.poloviny 18.století, v klasicistním rámu. Řezaná barokní křtitelnice z 2.čtvrti 18.století. Náhrobníky figurální z let 1556 a 1558, znakový z roku 1582 a nápisový z let 1607 a 1617, barokní náhrobník z 18.století.

KAPLE NAROZENÍ P.MARIE z let 1736-1739. Na stavbě doloženo, že od roku 1736 byl stavitelem J.Schwarz z Ústí nad Labem a J.J.Kačinka z České Kamenice. Ambit postaven v letech 1749-1769. Barokní centrála na kruhovém půdorysu s rizality fasád na dvou stranách. Vyvrcholena mohutnou kupolí s opěrnými pilíři, které zdobí kamenné sochy světců. Vnitřek sklenut kupolí, pronikavě upraven v letech 1883-1885. Zařízení: hlavní oltář centrální z roku 1746 od sochaře J.Kleina se sochou P.Marie uprostřed, údajně z roku 1680. Barokní kazatelna z 2.čtvrti 18.století. Kapli obklopuje čtyřkřídlý ambit s věží (datován rokem 1749) uprostřed vstupního křídla, s nárožními obdélnými kaplemi a čtveřicí chodeb sbíhajících se ze středu všech stran k ústřední kapli. Ambit je sklenut plackovými klenbami, nárožní kaple kupolemi. Ve východní kapli ambitu raně barokní oltář sv. Antonína Padovánského z konce 17.století, v severní kapli oltář z 1.třetiny 18.století s rokokovým obrazem sv. Jana Nepomuckého a sochami sv. Rocha a Šebestiána, v západní kapli rokokový oltář Sv. rodiny. V ambitu dřevěné rokokové sochy světců a skupina Ukřižování s P.Marií a sv. Janem.

 

Dolní Chřibská

KAPLE u mlýna - z poloviny 19.století.

 

Doubice

Staré Doubice se připomínají v 15.století. Staré a Nové Doubice na sebe navazují.

KOSTEL NANEBEVZETÍ P.MARIE - z let 1811-1814, klasicizující, trojlodní, s obdélným presbytářem polokruhově zakončeným s obdélnou sakristií po severní straně. V západním průčelí hranolová věž, vytvářející střední rizalit s obdélným portálem dat. roku 1811. Fasády členěny podlož. lizénami a obdélnými okny s odsazeným záklenkem. Na dveřích rokokové kování. Presbytář sklenut polem placky a konchou v závěru. Hlavní loď třemi poli placky, tříramenná empora, přecházející na západní straně v kruchtu, je zaklenuta plackami a podklenuta valením s lunetami. Podvěží má klenbu plackovou. Zařízení jednotné z počátku 19.století, klasicizující (hlavní a dva boční oltáře, kazatelna, křtitelnice). BÝVALÁ FARA - z roku 1814, polozděná, obdélná, patrová budova, členěná obdélnými okny. V přízemí valená klenba s lunetami.

 

Horní Chřibská

SOCHY: sv. Jan Nepomucký - z počátku 19.století v zahrádce č.p. 45, Kristus Trpitel (u č.p. 84) - pozdně barokní z roku 1775.

 

Hřensko

Ves na pravém břehu Labe v hlubokém údolí podél ústí říčky Kamenice připomínaná od poslední čtvrti 15.století, původně tu byla jen krčma pod horou Hornichem.

KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO - pozdně barokní z roku 1786, jednolodní se zkosenými nárožími, s užším, oble uzavřeným presbytářem, po jehož východní straně je pravoúhlý přístavek, a s nízkou vížkou nad průčelím. Hlavní průčelí s třemi lizénovými rámci, v ose kasulové okno s klenákem ve vrcholu a nad ním kladí proložené polokruhem, zakončeno atikou s pilířky, uprostřed dřevěná zvonice se zkosenými rohy, k ní se nad bočními částmi fasády pojí hladké křídlaté zdi. Před průčelím dřevěná předsíň. Boční stěny členěny rámci o zdvojených lizénách a kasulovými okny, přístavek v přízemí zděný, v patře dřevěný, s čtvercovými okny. Přesbytář sklenut valenou klenbou s dvěma lunetami a plochou klenbou s dvěma pásy, závěr členěn dvěma přízedními pilíři se zapuštěnými pilastry a dvěma pilastry, nad nimiž se vylamuje kladí. Loď s mělkými pilíři, na nichž dvojice pilastrů, a s mohutným vylamovaným kladím sklenuta zploštělou valenou klenbou s pásem, lunetami nad okny a zářezy nad zkosenými rohy. Dřevěná kruchta. Zařízení: hlavní oltář z roku 1710 s barokním obrazem sv. Jana Nepomuckého, ostatní zařízení historizující z 19.století. HŘBITOVNÍ KAPLE při cestě mezi Hřenskem a Janovem v lese - pseudogotická, obdélná, s rovným závěrem a trojúhelníkovým štítem, sklenutá křížovou klenbou bez žeber. Při silnici poblíž kaple ve skále vytesaná světnička s oknem (na němž je nápis Johann Christoph Hiebel Anno 1737) a nikou s mušlí a nápisem Renov. Anno 1750. SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO - datum roku 1756.

 

Chřibská

Připomínaná v 2.pol. 14.století. Roku 1427, zde byla založena sklárna. Dodnes proslulé sklářské středisko. Město na řece Chřibská Kamenice, která přetíná nepravidelné náměstí. Severně nad náměstím kostel se hřbitovem. Nad městem proti proudu řeky ves Horní Chřibská, 1 km severovýchodně od města ves Nová Chřibská, pod městem podle řeky Dolní Chřibská.

Pseudogotická radnice na náměstí.

KOSTEL SV. JIŘÍ - původně gotický, zcela přestavěn kolem roku 1596 (při přestavbě byl pod hlavním oltářem nalezen kámen s letopočtem 1144, což může posloužit jako důkaz o existenci kostela a sídelního útvaru již v té době), věž zvýšena roku 1649 stavitelem K.Schrötterem z Pirny, kostel upravován a přestavován roku 1670 stavitelem F.Ceresolou, regotizován roku 1901. Síňové trojlodí s vestavěnou třístrannou kruchtou, s obdélným, trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí, po severní straně presbytáře obdél. sakristie, po jižní straně obdélná prostora s oratoří v patře, propojená do presbytáře a boční lodi, a prostor schodiště, vybíhající rizalitem na průčelí. Na jižní fasádě hrotová okna v obdélném rámci a pravoúhlá okna s daty 1596, v ostění okna jižního rizalitu vytesáno jméno mistra sklářské huti "Merten Frederich" s datem 1596. Věž třípatrová, s cibulovou bání, v úpravě z 19.století. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami a valeně s konchou s lunetami v závěru, s malbou imitující festonem síťovou klenbu. V hlavní lodi valená klenba s lunetami a valenými pásy, sbíhajícími na polygonální pilíře, v bočních lodích křížové klenby s valenými pásy. Kruchty bočních lodí podklenuty valenou klenbou se sbíhajícími se lunetami, kruchta na západní straně podklenuta křížovými klenbami. Boční prostory po stranách presbytáře a schodiště mají klenbu křížovou. Portál do sakristie obdélný, s kamenným ostěním s datem 1597. Na klenbě lodi a presbytáře nástěnné malby s výjevy ze života sv. Jiří z 1.poloviny 19.století. Zařízení: hlavní tabernáklový oltář a protějškové oltáře P.Marie a sv. Antonína Padovánského novodobé. Kazatelna z doby kolem roku 1670 s boltcovým ornamentem, na dřevě malovanými postavami Krista, sv. Jiří a apoštolů. V presbytáři čtyři barokní sochy sv. Petra, sv. Pavla, sv. Jiljí a sv. biskupa z 18.století, v lodi rokokové sochy Immaculata a sv. biskupa. Pozdně barokní oválná mramorová křtitelnice s cínovým víkem, kamenný náhrobník v presbytáři z roku 1595 a ze 17.století. Na vnějšku kostela na severní straně figurální kamenný náhrobník z roku 1646, na jižním schodištním přístavku v průčelí dvojitý nápisový náhrobník z let 1597 a 1598. Kolem kostela zrušený hřbitov, v jeho nejvyšším bodě pseudogotická kaple z roku 1875. Na jižní straně hřbitova při vstupu do města dvě ramena ambitů - na segmentovém půdorysu se čtvercovými nárožními kaplemi, datovanými léty 1760 a 1761, v ambitech zastavení Křížové cesty v rokokově řezaných rámech, v kaplích rokokové oltáříky, na boční straně kaple jihozápadního úseku ambitů figurální náhrobník z roku 1665. V obvodové zdi hřbitova náhrobníky z 1.poloviny 19.století (náhrobník skláře Antonína Kittla, majitele huti ve Chřibské, †1820). V roce 1998 byla zahájena celková oprava. KAPLE severozápadně od náměstí, poblíž Kamenické silnice - z roku 1722, čtvercová s obdélným portálem, datovaná v nadpraží, ve štítě socha Madony, na bočních fasádách lizény. Rokokové sochy sv. Antonína Padovánského a sv. Jana Nepomuckého. KAPLE u silnice do Rybniště, proti č.p. 262 - z roku 1832, obdélná, s pilastry a trojúhelníkovým štítem v průčelí, vnitřek sklenut valenou klenbou. FARA č.p. 9 - polozděný dům s kamenným portálem se znakem Kinských s chronogramem 1726. V obci četné klasicistní DOMY - z počátku 19.století, s kamennými zdobnými portály (č.p. 10,19 aj.), pseudogotická radnice z roku 1872. SOCHY - sv.Jana Nepomuckého a Immaculaty původně na mostě na náměstí - z roku 1751 a 1752 (kamenný můstek přes Chřibskou Kamenici byl postaven roku 1730 a roku 1752 ozdoben barokními sochami Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého od Franze Wernera. Historický ráz a půvab klenutého dvouobloukového můstku byl bohužel v roce 1976 narušen necitlivou stavební úpravou. Při této úpravě byly odstraněny i obě sochy (dnes za kostelem sv. Jiří). KAŠNA na náměstí - z 1.poloviny 19.století, osmiboká.

 

Janov

Ves nepravidelně rozložená na návrší.

KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO (?) - pozdně barokní, obdélná, s odsazeným segmentovým závěrem. V průčelí dva omítkové pásy, v ose trojlistově zakončený portál a trojúhelníkový štít s barokní zlidovělou sochou sv. Jana Nepomuckého v nice. Uvnitř kaple dřevěná barokní socha sv. Jana Nepomuckého. BÝVALÝ VĚTRNÝ MLÝN - mlýn holandského typu za vsí v polích, okrouhlá stavba z roku 1844, dnes užívaná pro rekreační účely.

 

Jetřichovice

Připomínají se v 15.století. Obec podél potoka Krnice (?!?), severně od silnice na svahu v obci kostel se hřbitovem.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Jetřichovicích.

KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO - z let 1751-1752, rozšířen v letech 1788-1791, věž přistavěna roku 1828. Barokní, jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem, obdélnou sakristií po jeho severní straně, obdélnou předsíní po severní straně lodi a hranolovou věží na západní straně lodi. Členěn obdélnými, segmentem ukončenými okny v rámcích s uchy. Věž, ve spodní části horizontálně spárovaná, má obdélný vchod, polokruhové okno a v patře okna s polokruhovým záklenkem. Na východní fasádě, členěné pilastry, vpadlé vykrajované pole a oválné okno, štít s trojúhelníkovým ukončením a nikou se sochou sv. Jana Nepomuckého. Presbytář sklenut plackou, loď plochostropá, sakristie má klenbu valenou s lunetami, podvěží klenbu plackovou, předsíň plochostropá. Dřevěná tříramenná kruchta. Zařízení: převážně historizující z 19.století. Kazatelna z 2.čtvrti 18.století, bohatě řezaná. Zpovědnice z doby kolem roku 1700 s bohatou akantovou výzdobou. Křtitelnice rokoková z 2.poloviny 18.století. Barokní socha P.Marie z doby kolem roku 1730. Na kruchtě dva reliéfy anděla a P.Marie z výjevu Zvěstování z 1.poloviny 18.století. Kolem kostela hřbitov se zdí, v níž pozdně barokní brána s polokruhově zaklenutým vchodem a se štítovým nástavcem ukončeným segmentovým úsekem římsy. Na hřbitově náhrobník kněze z roku 1797 a klasicistní z roku 1834. KŘÍŽ při silnici - z doby kolem roku 1800, tepaný, s rokajovou výzdobou, na kamenném klasicistním soklu. V okolí obce výklenkové KAPLE tesané ve skále - z 19.století. Východně od Jetřichovic na jednom ze skalních útvarů stával HRAD FALKENŠTEJN - částečně vytesaný ve skále. Vznikl patrně koncem 14.století, byl poškozen za obléhání roku 1444, po roce 1457 se uvádí jako opuštěný.

 

Kamenická stráň

Kamenická stráň patří mezi dvě obce (ještě Vysoká Lípa) s vyhlášenou památkovou zónou v této oblasti i v celém okrese Děčín (Vyhláška č. 249/1995 Sb. Ministerstva kultury ze dne 22. září 1995 o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny).

Rozsah památkové zóny v Kamenické Stráni je vymezen hranicí, která je na severu ohraničena p. č. 29, na východní straně pokračuje podél p. č. 93, 95, 96, 97/4, 97/3, 97/5, 210, částí cesty p. č. 321, p. č. 216/18, vede kolem p. č. 217/3, části cesty p. č. 281/2 a pokračuje k jihu podél p. č. 280/3, 290, 276/2, 277, 280/2. Zde se na jižním konci obce lomí podél p. č. 280/8 a 280/7, kolmo překračuje p. č. 262/2 k severu a dále na západním kraji obce pokračuje k severu podél p. č. 273/2, 270/2, 270/1, pokračuje podél cesty p. č. 306, zahrnuje bývalou vodní nádrž p. č. 245/2, pokračuje podél p. č. 306, na jejím konci se láme k severovýchodu podél p. č. 232/1, pokračuje podél bývalé cesty p. č. 308/2 k severu, podél p. č. 304/2, podél cesty p. č. 310/2, 301 a části cesty p. č. 313 až k výchozímu bodu.

 

Kopec

KAPLE pod lesem - z roku 1809, nověji upravená, obdélná, trojboce ukončená. UKŘIŽOVÁNÍ - z doby kolem roku 1800, malované, na vyřezávaném plechu, na kamenném podstavci s klasicistním dekorem. 

 

Krásná Lípa

Doložená s kostelem roku 1361. Rozlehlá obec, na svahu nad náměstím kostel, obklopený hřbitovem se hřbitovní kaplí a fara.

Kostel v Krásné Lípě.

Četné DOMY z doby kolem roku 1800 nebo z 1.poloviny 19.století, s klasicistními portály: č.p. 233 z roku 1812, obdélný, patrový s mansardovou střechou, plochým středním rizalitem vyvrcholeným volutovým štítem, vstupní fasáda členěna vertikálními pásy rustiky, obdélnými okny a v přízemí rizalitu obdélným, segmentem ukončeným portálem se zdobnou supraportou ukončenou segmentem proloženou římsou s festony, vázami a volutami stáčejícími se do meandru. Portálu představěno dvouramenné schodiště. Štít rizalitu s pilastry, obdélnými okny a segmentovým štítkem s vázami. Prostory přízemí sklenuty valeně. FARA - pozdně barokní, obdélná, patrová, s mansardovou střechou, členěná lizénovými rámci a obdélnými okny. Ve farské zahradě kamenná socha sv. Barbory - datovaná rokem 1812. KOSTEL SV. MAŘÍ MAGDALÉNY - stavěn od roku 1754, stavbu vedl P.Hoffmann z Lipové, roku 1777 stavba věže, v letech 1816-1818 postaveno schodiště před kostelem. Jednolodní, s bočními kaplemi a dvoupatrovými bočními emporami, s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem, po jehož stranách obdélné sakristie s oratořemi v patře. Průčelí, členěné pilastry, obdélným portálem a polokruhem ukončenými okny, vyvrcholeno věží se zkosenými hranami, boční části konkávně vyžlabeny, na bočních fasádách dvojice pilastrů s římsovou hlavicí a polokruhem sklenutá okna. Presbytář sklenut valeně s lunetami a v závěru paprsčitě, loď valenou klenbou s lunetami s pásy sbíhajícími na polosloupy, členící pilíře konvexně vypnutých empor, na hlavicích mřížová rokajová ornamentika. Zařízení: hlavní oltář z roku 1808, klasicistní, s obrazem od D.J.Kindermanna z roku 1807, při oltáři sochy sv. Petra a Pavla z 1.poloviny 18.století. Dva protějškové boční oltáře z 1.čtvrti 19.století. - oltář P.Marie z roku 1815 s obrazem Madony od J.Führicha z roku 1856 a oltář sv. Josefa z roku 1821 s obrazem sv. Josefa od F.Tkadlíka z roku 1823. Rokoková kazatelna z roku 1765, s bohatou rokajovou výzdobou, se sochami církevních Otců a reliéfem Poslední večeře. Lavice rokokové. Na emporách krucifix datovaný rokem 1773, protějškové obrazy P.Marie a archanděla, vytvářející výjev Zvěstování, z 1.poloviny 19.století. Křtitelnice z 2.poloviny 18.století se skupinou Kristova křtu. Votivní mramorová soška spícího chlapce signovaná "Ferdinand Pettrich f. Romae 1820". HŘBITOVNÍ KAPLE - z let 1844-1846, empírová, obdélná, polokruhově ukončená se sloupovým portikem v průčelí, ukončeným trojúhelníkovým štítem. Boční fasády členěny pilastry a polokruhově ukončenými okny. Sklenuta dvěma poli plackové klenby a konchou v závěru. Poblíž západně od kostela Kostelní vrch, kde stávala KAPLE a KŘÍŽOVÁ CESTA z let 1857-1859. V areálu hřbitova dva kamenné náhrobníky - rokokové z roku 1792 a 1794, s bohatou rokokovou ornamentikou, a další klasicistní náhrobníky z konce 18.století a 1.poloviny 19.století (1793, 1801, 1806, 1808 atd.). Na schodišti pod kostelem železný KŘÍŽ - z roku 1818 od Ferdinanda Pettricha, na kamenném podstavci.

 

Kunratice

SOCHA - sv. Jana Nepomuckého na sloupu u mostu - barokní z roku 1719 (bohužel ji nějací vandalové shodili do vody). Místo ní dnes přistavena SOCHA Ježíše Krista z roku 1879.

 

Kyjov

KAPLE - staršího založení (?), novodobě upravená. Obdélná, trojboce ukončená, s trojúhelníkovým štítem v průčelí. Vnitřek sklenut plackovou klenbou. UKŘIŽOVÁNÍ s P.Marií, sv. Maří Magdálenou a sv. Janem - z roku 1800, malované na vyřezávaném plechu, na kamenném soklu klasicistní dekor.

 

Labská stráň

Poblíž obce je tzv. BELVEDER - zbudovaný v letech 1701-1711. Na vysoké skále nad Labem vytesána stupňovitá terasa a při ní ve skále prostor čtvercového půdorysu, jehož průčelí je otevřeno vysokou arkádou se znakem Clary-Aldringenů ve vrcholu archivolty. Na vrcholu druhé skály malé opevnění. V 19.století byl Belveder spojen "alejí", tj. cestou vroubenou kamennými kvádry, s Bynovcem.

 

Mezná

Malá ves v lesích, na horském hřebeni. Na oplocené louce na mírném návrší SOUSOŠÍ - barokní, trojdílné, se sochami sv. Václava, Jana Nepomuckého a Floriána na samostatných podstavcích, z 18.století.

 

Mezní Louka

DŮM č.p. 37 - jednopatrová obdélná budova s kamenným portálem datovaným 1794, s patrem obloženým dřevem a mansardovou střechou.

 

Nová Oleška

Ves v údolí podél silnice, na vysokém táhlém návrší nad vsí KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE - postavený kolem roku 1800. Jednolodní, obdélný, s lodí rozšířenou ve východní části, s užším, polokruhově zakončeným presbytářem a s věží a předsíní před západním průčelím. Věž hranolová, v přízemí hladká, v patrech se zkosenými nárožími lizénové rámce nebo pilastry a obdélná, polokruhově zakončená okna, kryta cibulovitou bání s osmibokou zvoničkou. Před věží pseudodórská předsíň s trojúhelníkovým štítem nad dvěma sloupy. Nad hlavním vchodem reliéf Korunování P.Marie. Vnitřek kryt rákosovou valenou klenbou, presbytář a rozšířená část lodi členěny slepými arkádami na přízedních pilířích, kruchta na dvou volutových konzolách. Zařízení: hlavní oltář s obrazem Nejsvětější Trojice klasicistní, kazatelna s reliéfem Kristus u studně z počátku 19.století.

 

Růžová

Dlouhá ves rozložená převážně podél silnice, v pramenech uváděná od roku 1352. Na mírném návrší Petřín u obce bývalý VĚTRNÝ MLÝN - okrouhlá stavba (dnes penzion). Na vyvýšenině při silnici kostel, obklopený hřbitovem.

KOSTEL SV. PETRA A PAVLA - z roku 1711-1712, vystavěn nákladem majitele panství hraběte Karla Clary-Aldringena. Ve 2.polovině 20.století kostel postupně pustl, úplnou zkázu dovršil požár 1.8.1988, kdy z celé stavby zůstaly jen obvodové zdi. V letech 1996-2000 renovován, v současnosti je kostel kompletně zrekonstruován a 7.října 2000 byl znovu vysvěcen litoměřickým biskupem ThDr. Josefem Kouklem. Barokní, jednolodní, obdélný s obdélným, k severu obráceným presbytářem s obdélnými sakristiemi po stranách a s kaplí po východní straně. Hlavní průčelí ploché, členěné podloženými pilastry ve tři části: boční jsou hladké, ve střední je obdélný portál s uchy a segmentovým nástavcem s aliančními znaky a nad ním zazděné okno s uchy, nad průčelím nízká atika, nad ní uprostřed obdélný štít s pilastry, volutovými zdmi a s trojúhelníkovým nástavcem. Po stranách štítu sochy sv. Petra a Pavla. Boční fasády s pilastry a segmentově zakončenými okny v rámcích s uchy, obdélný boční portál rovněž s uchy. Sakristie po západní straně presbytáře má nárožní pilastry, protější východní prostora je v současnosti kaplanka se sálem. Presbytář sklenut valenou klenbou se stýkajícími se lunetami, v jeho bočních stěnách obdélné portálky, sakristie sklenuta valenou klenbou s dvěma stýkajícími se lunetami, v lodi strop s fabionem, na stěnách pilastry, po obou stranách jsou obdélné vstupy, kruchta s dřevěnou balustrovou poprsnicí, kaple sklenuta valeně.

Zvonice u kostela v Růžové.

Současné vybavení vnitřku bylo svezeno z několika chátrajících okolních kostelů: soubor nově obnovených barokních oltářů původně z kostela v Dubnici u Mimoně, barokní varhany a pískovcová křtitelnice z kostela v Záhořanech u Litoměřic. Barokní sochy v lodi kostela pocházejí z nedalekých Markvartic. Pro ilustraci uvádím ještě stav původní: hlavní oltář rokokový se sochami tří biskupů, klasicistními vázami a obrazem z 19.století, boční oltáře Nejsvětější Srdce Páně a P.Marie rokokové, na oltáři P.Marie barokní sochy sv. Rocha a Šebestiána, rokoková kazatelna se sochami evangelistů a sochou sv. Pavla na stříšce, rokokové sochy Vítězného Krista, sv. Václava, Ludmily, Jana Nepomuckého, Heleny, Vavřince, Josefa, Antonína Padovánského, Kláry, archanděla Michaela, barokní křtitelnice se skupinou Křtu Páně, kamenné podstavce se sochami andělů-světlonošů, současně s hlavním oltářem. Deset barokních obrazů apoštolů z 1.poloviny 18.století dnes v Okresním muzeu v Děčíně. Rokokové dveře. Před kostelem rampa, na ní SOCHY: sv. Jan Nepomucký a sv. Vojtěch - z 2.poloviny 18.století, při dvouramenném schodišti před rampou na hranolovém podstavci a sloupu Immaculata - z 18.století. Západně od kostela ZVONICE - hranolová, s kamenným přízemím a obdélným vstupem, patro prkenné s obdélnými, polokruhově zakončenými okny a šindelovou střechou. EVANGELICKÝ KOSTEL - pseudorománský, jednolodní, s nízkou zvonicí (dnes opuštěn a zchátralý).

 

Sněžná

Kostel P.Marie Sněžné v obci Sněžná.

Obec založená v 17.století.

KOSTEL PANNY MARIE SNĚŽNÉ - barokní, údajně z roku 1732 (nechali ho postavit Johann Christof a Maria Liebschovi), jednolodní, obdélný, s užším obdélným, polokruhově zakončeným presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně. Vně lizénové rámce a obdélná, segmentem ukončená okna. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď plochostropá, tříramenná dřevěná empora. Zařízení z 19.století. Při presbytáři pískovcový náhrobní kámen s reliéfní výzdobou z roku 1732. KAPLE - barokní, z 18.století, čtvercová, valeně sklenutá, barokní Pieta. SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO - z 1.poloviny 18.století, barokní. V obci je též několik lidových roubených domů z 18. a 19. století.

 

Srbská Kamenice

Doložena roku 1352 (pojmenovaná podle řeky Kamenice, na níž leží, přívlastek Srbská má podle původní obyvatelstva). V jižní části obce, západně od řeky, kostel a nedaleko hřbitov, kde stál původní kostel.

Interiér kostela sv. Václava v Srbské Kamenici.

Kostel sv. Václav v Srbské Kamenici.

KOSTEL SV. VÁCLAVA - z let 1772-1774, postaven zednickým mistrem V.Sauerem. Pozdně barokní, jednolodní, obdélný, s obdélným, polokruhově ukončeným presbytářem s obdélnou sakristií (s oratoří v patře) po jižní straně a s hranolovou věží v západním zvlněném a odstupněném průčelí. Boční fasády člení čabrakové pilastry a okna kasulových tvarů. Presbytář i loď sklenuty poli placek. Zařízení: hlavní oltář sochařský, z poslední třetiny 18.století, rokokový, s luisézním ornamentem a bohatou sochařskou výzdobou, rokoková kazatelna s reliéfem Krista-Dobrého pastýře a sochou Mojžíše, varhany z konce 18.století, křtitelnice z roku 1736 (hlavní oltář a kazatelna pocházejí údajně z pražského klášterního kostela paulánů).

 

Stará Oleška

KAPLE - datovaná rokem 1823, výklenková s klasicistním ornamentem. KAPLE - z roku 1850, výklenková.

 

Studený

 

KŘÍŽ S PIETOU - z doby kolem roku 1800, s rokajovou výzdobou, na klasicistním podstavci.

Vlčí hora

KOSTEL PANNY MARIE KARMELSKÉ - z roku 1870, pozdně empírový, trojlodní, s polokruhovým užším presbytářem. Průčelí s pilastry, obdélným portálem a zdvojeným oknem ukončeno trojúhelníkovým štítem a vyvrcholeno vížkou. Presbytář sklenut konchou, trojlodí s trojramennými dřevěnými emporami je plochostropé. Zařízení: hlavní oltář klasicistní, z počátku 19.století, s novějším obrazem Panny Marie. KAPLE východně od obce - z roku 1808, pozdně barokní, čtvercová, s polokruhovým oltářním prostorem, se zaoblenými rohy, lizénami, obdélnými okny a portálem v průčelí, vyvrcholeném trojúhelníkovým štítem. Vnitřek sklenut plackou, závěr konchou.

 

Všemily

Kaple vytesaná do pískovcového bloku ve Všemilech.

KAPLE - vytesaná do pískovcového skalního bloku.

 

 

 

 

Vysoká Lípa

Nejstarší písemná zmínka o Vysoké Lípě pochází z roku 1387. Předpokládá se slovanské osídlení lokality, související patrně s existencí staré cesty spojující Děčín s Budyšínem. Půdorysnou osnovou současné vsi byla řada selských usedlostí situovaných v rovinném terénu jihovýchodně od Zámeckého vrchu. Postupně přibývaly menší zahradnické a chalupnické usedlosti a domkářská stavení bez polností. Severní část obce mezi Zámeckým vrchem a silnicí na Meznou vznikla až koncem 18.století. Zastavěním parcel podél komunikace v první polovině 19.století byla základní urbanistická síť obce dotvořená.

Charakteristickým typem domu tradiční zástavby obce je patrový roubený dům s podstávkou a hrázděným patrem s tradiční trojdílnou komorochlévní dispozicí. Ze stavebně historického hlediska jsou nejzajímavější domy stojící na parcelách z konce 17.století - č.p. 10, 11, 12 atd. a č.p. 59 z konce 18.století. Jsou zde zachovány některé konstrukční detaily jako nehraněné trámy roubení, krov se středovou vaznicí atd. Další stavební etapa je z druhé třetiny 19.století. Je prezentována objekty č.p. 29, 27, 78, 79. Rozvoj turistického ruchu koncem 19.století se projevil i ve zvýšené stavební aktivitě. Zajímavě jsou roubené domy s hrázděnými patry či polopatry a střechami nízkého sklonu - např. č.p. 4, 8, 9, 18. Typickými prvky těchto objektů jsou obytné podkroví, vaznicový krov s dekorativně profilovanými záhlavími krokví, eklektický dekor podstávky, dřevěných šambrán atd. Pro své architektonické hodnoty byla obec Vysoká Lípa prohlášena v roce 1995 Ministerstvem kultury ČR za památkovou zónu (Vyhláška č. 249/1995 Sb. Ministerstva kultury ze dne 22. září 1995 o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny).

 

Rozsah památkové zóny ve Vysoké Lípě je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 531, vede podél p. č. 522, 488/5, 487, 488/3, 488/1, přechází kolmo přes cestu, pokračuje podél p. č. 446/2, 446/6, 446/1, 120/2, cestou p. č. 889, 432/1, 121, 432/2, 432/3, 433/5, 433/4, 433/1, 113/3, 414/1, pokračuje po silnici p. č. 410/2 až k 410/1, 411/5, 411/4, 411/2, 382/2, 382/1, dále pokračuje opět podél silnice p. č. 881 až k p. č. 155, pokračuje podél p. č. 298, 270/1, 50, kolmo přechází přes p. č. 870/1, 272/1, pokračuje podél p. č. 272/2, částí cesty p. č. 857, dále podél p. č. 263/2, 170, lomí se k západu a probíhá podél části p. č. 861, lomí se k jihu podél p. č. 174, 89, 87, na jihu probíhá podél p. č. 855, kolmo přechází cestu p. č. 857, pokračuje podél p. č. 50/3, 162, 80/1, 276, lomí se k západu podél p. č. 37, 49/1, 49/2, 665/18, 660/1, 659/1, přechází cestu p. č. 894/2, vede podél p. č. 656, 652, 651, 650, 3, 1/3, 1/6, 1/11, 1/1, překračuje cestu a vede podél p. č. 625, 624, 397/1, 397/2, 398, 399, 400, 402/1, 402/2, 403/1, 69, 70, 404/5, 403/6, 403/7, 73, 403/8, 74, 403/9, 158, 75, 403/10, 407/2, pokračuje podél cesty p. č. 884, na jejím konci se lomí k východu podél části p. č. 602, pak k severu podél p. č. 585/2, 573/3, 131, 573/2, částí p. č. 586 a u p. č. 530 se uzavírá.

Chci vidět podrobnější informace o jednotlivých místech na stránce MÍSTOPISU

Chci vidět podrobnější informace o jednotlivých výletních trasách a cílech

 ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU

(c) Pech - 2000, optimalizováno pro MS IE 5.0 + rozlišení 1024 x 768.