Výletní trasy v okolí Jetřichovic

   

Naučná stezka "JETŘICHOVICKÉ SKÁLY" (zpřístupněná 19.10.1985) -

Na jednotlivých zastávkách jsou osazeny kovové tabule na skalách či sloupech, s reliéfem, názvem zastávky a informací o místě. 

  1. Jetřichovice, autobusová zastávka u restaurace Praha
  2. Mariina skála (vyhlídka do kraje) Video: Mariina skála (4 s - 530 kb)
  3. Balzerovo ležení - Tetřevna
  4. Vilémínina stěna
  5. Pulkartická (kdysi osada, kde se pálilo dřevěné uhlí)
  6. Rudolfův kámen - Ostroh, nejvyšší místo Jetřichovicka
  7. Jubilejní (vyhlídka pod Kolištěm)
  8. Na zkratce (u přírodní rezervace Babylon, výskyt borovic unikátního ekotypu používáných kdysi na lodní stěžně)
  9. Šaunštejn, skalní hrad u Vysoké Lípy, jinak též Loupežný hrad
  10. Vysoká Lípa, začátek České silnice
  11.  

    Naučná stezka "Přátelství ČR-SRN" - shoduje se přesně s trasou "Kamennou branou do pohádky"

    Délka okruhu 14 km, na stezce 22 zastávek, v terénu poutače, tabulky, polodenní až celodenní výlet. Velmi romantická krajina skal a lesů, budovaná kvádrovými pískovci křídového stáří a roztoušenými čedičovými výlevy, krajina pískovcových skalních stěn, kaňonů, zajímavých geologických přírodních výtvorů, dalekých výhledů i úzkých a stinných skalních soutěsek. Ideální prostředí pro pěší turistiku. I když květena a zvířena je zde relativně chudá, ekologické poměry jsou velice zajímavé. 

    1. Při stezce na Pravčickou bránu za odbočkou od silnice Hřensko - Mezní louka, smrk, buk, náprstník červený.
    2. Zastíněné skalky, vegetace "mechatých" pískovcových skal.
    3. Větrání pískovců, systém puklin, původ označení "kvádrové pískovce", rozložení vegetace.
    4. Drobné povrchové tvary pískovců, voštiny, dutiny, hodiny.
    5. Výstup k Pravčické bráně, pruhy hnědele na skalách.
    6. Plošinka při stezce, kdysi vyhlídkový bod, historie turistického ruchu v "Českém Švýcarsku", hostinec pod Pravčickou branou byl postaven roku 1833.
    7. Odbočka k "Jeskyni českých bratří", pseudokrasové jeskyně v Labských pískovcích, útočiště obyvatel.
    8. Pravčická brána, jedinečný evropský přírodní výtvor - skalní most (šířka "brány" 26,5 m, výška 16 m, nejmenší tloušťka 3 m) v nadmořské výšce 415 m, pěkný rozhled.
    9. Zvířena Labských pískovců, mravkolev, výr, sokol a poštolka, tetřevovití.
    10. Skalní kužel, horolezectví v "Českosaském Švýcarsku", němečtí "Rudí horolezci" v boji proti fašismu.
    11. Vyhlídka, bučiny na čedičovém podkladu.
    12. Starý exemplář dubu zimního při stezce
    13. Pohled na nejvyšší bod Labských pískovců - stolovou horu Děčínský Sněžník (721 m).
    14. Samota Mezní Louka (274 m), její historie.
    15. Okraj vsi Mezná, cenný soubor staveb lidové architektury, domy lužického typu, péče chalupářů.
    16. Vyhlídka po české i saské části Labských pískovců na okraji Mezné.
    17. Sestup do soutěsky Kamenice boční roklí, na stráních smíšený ochranný les.
    18. Můstek přes říčku Kamenici, po úspěšné likvidaci příčin někdejšího silného znečištění dnes opět čistá bystřina.
    19. Typický kaňon Kamenice s výskytem horských druhů rostlin (violka dvoukvětá, plavuň jedlová aj.) v důsledku inverze (zvratu vegetačních stupňů).
    20. Mechové, někdy i rašeliníkové vegetační římsy na skalních stěnách, pozoruhodný výskyt chráněného rojovníku bahenního, jinak typické rostliny rašelinišť.
    21. Plavba lodí po umělé nádrži na Kamenici, zvířena říčky a jejích břehů (pstruh, konipas horský, skorec, ledňáček).
    22. Soutěsky Kamenice, jedinečný přírodní výtvor i turistická partie, zpřístupněny roku 1877.

 

Naučná stezka "RŮŽOVÁ" (zpřístupněná léto 2001)

Na jednotlivých zastávkách jsou osazeny informační tabule na sloupech, názvem zastávky a informací o místě. Délka trasy je 10,5 km a pěší chůzí ji lze absolvovat přibližně za 3 - 3,5 hodiny. Během procházky je nutné překonat výškový rozdíl 206 metrů (Dolský mlýn 196 m n.m., Pastevní vrch 402 m n.m.). Naučná stezka začíná za obcí Růžová na křižovatce cest na Kamenickou Stráň a pod Růžovský vrch. Připojuje se zde na procházející žlutou turistickou cestu. Naučná stezka je okružní a proto ji lze absolvovat z kteréhokoliv turistického rozcestí.

  1. Úvod, začátek NS za obcí Růžová, seznámení s trasou naučné stezky a s rozmístěním panelů na trase, pohled na mohutný Růžovský vrch, sledujeme žlutou značku.
  2. Odbočka k Růžáku, popis Národní přírodní rezervace Růžák, geologický vznik Růžovského vrchu, fauna a flora, v suťovém poli na úbočí vrchu bývali již v 19.století vyhledávanou přírodní atrakcí tzv. ledové jámy (Eislöchern), jejichž lokalizace zůstala dochována na skice v archivu bývalého velkostatku Bynovec v děčínské pobočce Státního archivu Litoměřice, majitel panství Clary-Aldringen nechal vybudovat na vrcholu rozhlednu a restauraci (otevřeno po letnicích 1892), od roku 1894 do 1923 chodil na vrchol denně místní listonoš, možnost po žluté vystoupat na vrchol (omezené výhledy), jinak pokračujeme po asfaltové cestě dále.
  3. Linie opevnění, seznámení se s předválečným opevněním 1937-1938 na obranu státní hranice, náčrt bunkru s popisem vnitřního vybavení, lehký bunkr se nachází asi 100 m od tabule vpravo (natřený maskovacím nátěrem), poté napojení na modrou značku.
  4. Nad Kamenicí, popis toku říčky Kamenice od pramenů v Lužických horách až po její ústí do Labe v Hřensku, splavování dřeva Bynoveckým a Českokamenickým panstvím, koncem 19.století rozmach turistiky - otevření provozů pramic na Edmundově (Tichá), Divoké a Ferdinandově soutěsce, konec asfaltky, po které jsme obešli Růžovský vrch, dále prudký sestup do údolí.
  5. Dolský mlýn, zbytky mlýna opuštěného v roce 1945 (poprvé uváděn k roku 1515), v jeho sousedství stály budovy pekárny a palírny, svého času i smolárna, soutěska řeky Kamenice.
  6. Odbočka nad Dolským mlýnem, popis vzniku pískovcových skal ve zdejší krajině, zastavení situováno na staré mlýnské cestě, v letech 1832-4 byla tato cesta na náklady vrchnosti vydlážděna (dnes již jen skrovné náznaky a zbytky kamenů), nejkrásnější pohled na Růžovský vrch, možnost odskočit si k Přírodní památce Nad Dolským mlýnem.
  7. Kamenická Stráň, rekreační osada, součást obce Růžová, lidová architektura - památková rezervace (ojedinělý soubor lidové architektury typické pro severočeské pohraničí a sousední Lužici), její patron byl sv. Jakub.
  8. U Obrázku, zastavení u borovice, jejíž stáří se odhaduje zhruba na 300 let a na které je umístěn obrázek Anděla strážného, pomníček má již dlouholetou tradici, již v 19.století jej zmiňuje farní pamětnice, v blízkém okolí stával pravděpodobně až do 60.let 20.století i kamenný pamětní Veroničin kříž - upomínal na vraždu mladé obchodnice Veroniky Bergertové z Mikulášovic v 30.letech 19.století.
  9. Nová Ves, zaniklá ves Neudörfel srovnaná se zemí po 2.sv.válce, svého času mívala 46 usedlostí, cestou od zaniklé osady je možné nalézt několik kamenných studní, jednou z nich je tzv. studánka Gussbrunn - k jejímu zřízení se obec Růžová odhodlala po katastrofálním suchu v roce 1834, tehdy vyschly všechny studny, lidé museli chodit pro vodu ke vzdáleným pramenům v lese a dokonce v Hřensku bylo možné přebrodit řeku Labe.
  10. Pastevní vrch, vrch (německy Hutberg - Strážní vrch) tyčící se nad obcí Růžová (nejvyšší bod naučné stezky - 402 m n.m.), na vrcholu stával dřevěný kříž (v roce 1809 nahrazen novým od Johanna Christopha Schuberta z č.p. 182, Boží muka měla mimořádně vysoký a masivní pískovcový sokl (střední část kříže musely vyvézt na kopec tři páry volů), ke kříži chodivala procesí o Božím těle, prosebné za zdar úrody v neděli po svátku Andělů strážných, v říjnu 1806 zde vznikla vojenská strážnice - sloužila po celou zimu a na hlídce se tu střídalo 20 vojáků, kteří zimovali v Růžové (v č.p. 65) i se svým velitelem, v 19.století (ještě r. 1868) stával na Pastevním vrchu na pozemku náležícím k č.p. 12 dřevěný větrný mlýn, který vlastnil pekař Franz Kessler z č.p. 131, ještě před pár lety nádherný rozhled do kraje - Křídelní stěny, Stříbrné stěny, Jetřichovické stěny, Růžák (dnes přerůstají křoviska).

ZPĚT NA PŘEHLED TURISTICKÝCH TRAS

Chci vidět podrobnější informace o jednotlivých místech na straně MÍSTOPISU

Chci vidět podrobnější informace o jednotlivých kulturních a uměleckých památkách

ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU

(c) Pech - 2000, optimalizováno pro MS IE 5.0 + rozlišení 1024 x 768.