Výletní trasy v okolí Jetřichovic

 

"Z České Kamenice k Muzeu opevnění"

Česká Kamenice, náměstí - Rabštejn 2,5 km - Veselé pod Rabštejnem, železniční zastávka 5 km - Stará Oleška 9,5 km - Nová Oleška 11,5 km - pomník havarovaného letadla 12,5 km - Srbská Kamenice, Muzeum opevnění 15,5 km - Srbská Kamenice, okraj obce 16,5 m - Filipov 21 km - Česká Kamenice, náměstí 24 km.

Zajímavá trasa z větší části po silnicích a zpevněných cestách nás přivede do míst zajímavých historických událostí, pozoruhodnou přírodní partií jsou Svinské doly. Náročnější putování lze rozdělit od více etap.

Česká Kamenice

Vlastní výletní trasa

Náměstí v České Kamenici.

Pomník mrtvým vězňům v bývalém koncentračním táboře Rabštejn.

Z náměstí vykročíme po žluté turistické značce po silnici po pravém břehu Kamenice směrem na Janskou. Za hřištěm hlavni silnice mírně stoupá vpravo, my scházíme vlevo po vedlejší komunikaci kolem střelnice a do míst, kde býval koncentrační tábor Rabštejn (1). Původní německý název označoval pískovcové skály (havraní či krkavčí skála) a les na levém břehu Kamenice. Při soutoku s potokem, přicházejícím od Kamenické Nové Vísky, byla před 1.světovou válkou postavena přádelna - její německý majitel zkrachoval a roku 1938 henleinovci předváděli lordu Runcimanovi objekt jako doklad hospodářského útlaku ze strany české vlády. Na počátku 2.světové války tu byl tábor Němců přesídlených z Besarábie. Po britských náletech na německé letecké továrny v Brémách byly části závodů přemístěny na nenápadné místo u České Kamenice. V přilehlých pískovcových stráních byly vyhloubeny tovární haly, využity byly i prostory opuštěné textilky. Teď se zde vyráběly součástky pro bombardéry Junkers a stíhačky Messerschmidt. Roku 1943 byly zřízeny dva zajatecké tábory a v okolí 30 pracovních táborů pro nuceně nasazené zahraniční dělníky. Rabštejn nebyl vyhlazovacím táborem, nicméně dvanáctihodinová práce v chladných tunelech ve skále, chatrné oblečení a hrubé zacházení vedly ke smrti asi 100 osob. V roce 1959 zde byl zřízen skromný památník. Za Rabštejnem přejdeme po silničce na levý břeh Kamenice a pak strmou pěšinou stoupáme pravo, vyškrábeme se přes nízkou zídku a jdeme vpravo stále po žluté značce vycházkovou cestou po okraji lesa. Po pár krocích se obracíme vlevo, projdeme na silničku a po ní vpravo, provázeni hezkými výhledy na Růžovský vrch po naší pravé ruce, pokračujeme k železniční trati a k chátrající železniční zastávce Veselé pod Rabštejnem (2). Tady se napojíme na modrou turistickou značku. Zprvu jdeme podél kolejí, po pár krocích se dáme pěšinou vpravo přes trať, na polní cestu a po ní po úbočí zalesněného Olešského vrchu (355 m).

Olešský rybník

Scházíme strměji lesem na širší komunikaci a po ní se dáme vlevo kolem chat k Olešskému rybníku. Vpravo odbočuje cesta do půvabného skalnatého údolíčka Olešničky, my pokračujeme po silničce podél rybníka (12 ha), využívaného k rekreaci, s písečnými i travnatými plážemi. Od koupaliště mezi chatami dorazíme k okraji Staré Olešky, kolem hřbitůvku, přetneme silnici do Janské, skalnatým údolím scházíme do příjemného borového lesa a znovu na silnici do Nové Olešky. Obec vznikla zřejmě v 16.století, na návrší stojí kostel Nejsvětější Trojice z doby kolem roku 1800, vidíme zde i několik hezkých lidových staveb. Na křižovatce opouštíme modrou značku a jdeme po silnici vpravo nad soustavou rybníků v údolí Bynoveckého potoka. Malý památník (3) u silnice připomíná havárii jugoslávského dopravního letadla v roce 1972 - katastrofu tenkrát přežila jen letuška Vesna Vulovičová (vpravo v lese lze snadno poznat místo spadu trosek).

Pohled na kostel sv. Václava v Srbské Kamenici, vlevo za ním vidíme část Růžovského vrchu.

Přicházíme k soutoku Bynoveckého potoka s Kamenicí a procházíme Srbskou Kamenicí - protáhlou obcí při Kamenici. Název dokládá původní kolonizaci zdejších hvozdů slovanským obyvatelstvem z Lužice. Jdeme sice stále po silnici, ale určitě se nenudíme - obdivujeme roubené i kombinované lidové stavby, po levé ruce ve skále je vytesán reliéf s náboženským motivem starého data (rok 1701). Vlevo se objevuje nádherná dominanta kostela sv. Václava, postaveného v letech 1772-1774 zednickým mistrem V.Sauerem. Zařízení pozdně barokní svatyně pochází z konce 18.století, cenný je rokokový oltář, který stejně jako kazatelna údajně pochází z pražského klášterního kostela paulánů. Poblíž kostela, kam odbočíme vlevo ze značené cesty, stojí statek, ve kterém je vybudováno Muzeum opevnění, soustřeďující zajímavé exponáty (výstroj a výzbroj, fotodokumentace), přístupné kdykoliv na požádání. Procházíme po silnici obcí až k autobusové zastávce na jejím dolním konci, kde narazíme na modrou turistickou značku. Po ní uhýbáme vpravo mezi chalupami k betonovému bunkru - ohlédneme se, abychom vychutnali impozantní pohled na Růžovský vrch. Od pevnůstky stoupáme mírně vpravo k okraji lesa a pak scházíme do malebného údolí k výrazné pískovcové skále (4), připomínající veleještěra a mamuta. Méně navštěvovaná část oblasti se nazývá Svinské doly (též Kančí důl). Labyrint roklí vyhloubených v pískovci je velice romantický, podle pověsti tady někde je zakopána válečná pokladna a provázen Divokou honbou projíždí se zde po nocích Divoký lovec... Po modré značce se dáme širokou pohodlnou cestou vpravo. Sledujeme značku, abychom nepřehlédli místo, kde z rozcestí širokých cest stoupá po pěšině na zalesněný ostroh - vyjdeme na cestu nad údolím a vysokým lesem pohodlně pokračujeme až do polí. Cesta se mění v silničku, která nás přivádí od osady Filipov, zdobené hezkými statky. Přetínáme silnici, sejdeme k potoku Bystřici a stoupáme opět k silnici. Po ní pak dospějeme kolem nemocnice do středu České Kamenice.

Další doporučené cíle:

Jehla - pověstmi opředený čedičový vrch (478 m) 1,5 km severovýchodně od České Kamenice.

Kunratice - obec 2,5 km severně od České Kamenice, lidová architektura.

Zámecký vrch - vrch (530 m) se zříceninou Kamenického hradu 1,5 km jihovýchodně od České Kamenice.

ZPĚT NA PŘEHLED TURISTICKÝCH TRAS

Chci vidět podrobnější informace o jednotlivých místech na straně MÍSTOPISU

Chci vidět podrobnější informace o jednotlivých kulturních a uměleckých památkách

ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU

(c) Pech - 2000, optimalizováno pro MS IE 5.0 + rozlišení 1024 x 768.