Výletní trasy v okolí Jetřichovic

 

"Na Chřibský hrádek a Spravedlnost"

Chřibská, náměstí - Dolní Chřibská 1,5 km - Chřibský hrádek 3 km - Doubice 5,5 km - odbočka na Spravedlnost 7 km - Spravedlnost a zpět 8 km - Liščí Bělidlo 9 m - Chřibská, náměstí 10.5 km.

Nejvýchodnějším místem popisované oblasti je Chřibská, kde se stýkají hranice Českého Švýcarska a Lužických hor. Naše trasa míří k posledním výběžkům pískovcových Jetřichovických stěn, zavede nás však i na jeden z vrcholů Lužického hřbetu. Většinou půjdeme po kvalitních cestách, částečně po silnici. Čeká nás jediný výraznější výstup (Spravedlnost), opatrnost musíme zachovat při prohlídce Chřibského hrádku.

Chřibská

Vlastní výletní trasa

Z náměstí v Chřibské (1) půjdeme po silnici západním směrem podél Kamenice do Dolní Chřibské (krátce nás bude provázet žlutá značka, která však po 500 metrech odbočí vpravo). Na křižovatce silnic u penzionu Na staré pile (2) zahýbáme vpravo do údolí Doubického potoka. O kus dál mineme další penzion a začínáme stoupat na hřeben, z jehož vrcholu je pěkný pohled na vrch Spravedlnost (vpravo). V místech, kde se silnice zatáčí vlevo, je vstup do rekreačního areálu Výsluní. Silnice sestoupí k zalesněnému rozcestí, kde stávala hájovna U sloupu. Doleva odbočuje silnička k lokalitě Na Tokání, kdysi zvaná Budersdorfská cesta (zákaz vjezdu). My se však dáme ostře vpravo po široké lesní cestě podél potoka. Asi po 200 m se vlevo nad cestou objeví mohutný skalní blok. Před ním cestu opustíme a vystoupáme vlevo volně lesnatým svahem do sedla. Určitě si tu všimneme nízkého valu, který ze tří stran uzavírá ostrožnu, na severovýchodě je navíc patrný příkop s dalším valem. Stojíme na předhradí skalního hrádku, který se označuje jako Chřibský hrádek (3) dříve Karlštejn (Dolní Karlštejn, v němčině i Wüstes Schloß), jeho skutečné jméno není známé. Na předhradí snad stávalo i dřevěné stavení, případně brána v jednoduchém plaňkovém opevnění. Další příkop a val odděluje vlastní skalisko. Nad příkopem je dosud patrná cestička vytesaná do pískovce po obvodu skály. Odtud můžeme při troše opatrnosti vystoupit puklinou na vlastní pískovcový suk, převyšující předhradí asi o šest až sedm metrů. Do vrcholové skály tu bylo vytesáno podvalí čtvercového půdorysu, nad nímž stávala věžová stavba, pravděpodobně dřevěná. Na východní straně je podvalí rozšířeno o nevelký výklenek, poblíž něhož je dodatečně tesaný letopočet 1690. Na dně této prostory je jáma neznámého původu a účelu. V minulosti byla považována za zasypaný vstup do neznámých prostor v nitru skály, které však ve skutečnosti neexistují. Na vnější strmé stěně je totiž otvor připomínající okno, za ním je však jen mělký výklenek. Jáma asi zavdala podnět k pověstem o pokladech, které tu nahromadily loupežníci - a které tak horlivě hledali lidé z Chřibské. Najít se však podařilo jen značné množství šípů, kopí, háků a třmenů. Něco jiného však říká pověst, jejíž podobu známe i z řady jiných lokalit: o Květné neděli tu jistá chudá žena s dítětem našla otevřený vstup do skály a uvnitř hromady zlata. Oslněna pokladem vynesla část zlaťáků ven, uvnitř však zapomněla dítě. Skála se za ní zavřela a musela čekat až do příštích Velikonoc, aby se s dítětem znovu setkala. Ještě v 19.století vypadala hradní skála poněkud jinak než dosud, v roce 1850 se totiž část pískovcového bloku nad cestu utrhla a zřítila do údolí. O historii Chřibského hrádku platí totéž, jako o dalších podobných stavbách v okolí: o vzniku, existenci, ani zániku není známo nic. Pravděpodobně šlo o jeden z manských hrádků, který plnil strážní funkci nad odbočkou Lužické cesty. Nejnovější archeologické výzkumy potvrzují, že vznikl po polovině 13.století a přestal být obýván začátkem 14.století. O značeném stáří svědčí i dost jednoduchá podoba opevněného sídla. Stejnou cestou se vrátíme k silnici a pokračujeme proti proudu Doubického potoka. Potok, pravobřežní přítok Chřibské Kamenice, pramení mezi Širokým a Vápenným vrchem necelé dva kilometry na severovýchod od Doubice. V dolním toku vytváří malebné údolí, v okolí Chřibského hrádku místy lemované pískovcovými skalami. Asi po 1,5 km se vpravo objeví louka s mohutnou hrází bývalého rybníka. Vzápětí se zleva přidá žlutá značka od Tokáně, která nás provází na okraj Doubice. Na křižovatce zahýbá vpravo, my však půjdeme bez značení stále rovně ke kostelu (4). Doubice, dodnes sevřená pevným límcem lesů, vznikla při staré sklárně, připomínané v roce 1457, jedné z nejstarších sklářských hutí u nás. Severní část, zvaná Stará Doubice, byla obnovena v 17.století celací panského statku, jižní Nová Doubice obdobným způsobem v 18.století. Obyvatelé se živily hlavně plátenictvím, výrobou nití, později také zpracováním bavlny. Před rokem 1945 tu pracovalo osm drobných textilních provozoven. Je zajímavé, že poměrně nevelká obec uživila před 60 lety i osm hospod. Dnes je Doubice především rekreační vsí. Kostel Nanebevzetí P.Marie je klasicistní stavba z let 1811-1814, trojlodí s hranolovou věží v západním průčelí. Poblíž stojící fara pochází ze stejné doby - je to polozděná budova s valenými klenbami s lunetami. V obci se dochovala řada lidových staveb, většinou přízemních s podstávkami. Je tu i sochařský ateliér pražské AVU. U kostela zahneme vpravo, na konci silničky před chatou Pod Vápovkou opět vpravo na cestu po hrázi rybníka, lemovanou starými stromy. Cesta končí na turistickém rozcestí (5), kde se znovu setkáme se žlutou značkou. Po žluté značce jdeme vlevo silnicí, která stoupá řídkou zástavbou Nové Doubice. Na rozcestí na okraji vsi pokračujeme vlevo, před levotočivou zatáčkou poblíž osamělého stavení se dáme ze silnice mírně vpravo podél plotu k cípu lesa.

Začíná tu značená odbočka na vrchol kopce Spravedlnost (6). Vede nás kolem pozoruhodného geologického útvaru - skaliska, tvořeného pěti mohutnými čedičovými sloupy, chráněné přírodní památky, zvané Malá Spravedlnost. Vystoupáme až na vrch, kdysi tu bývalo popraviště. Z výhledové plošiny, upravené v roce 1840 v době zpřístupňování Českého Švýcarska, je omezený výhled. Původně tu stávala i malá útulna, postavená v roce 1886, která však zmizela beze stopy. Podle pověsti sídlí ve zdejších skalách strašidelný duch zvaný Rohál, německý Hörndl. Vrátíme se ke kraji lesa a jdeme dál po žluté značce. Sestupujeme po jihovýchodním svahu kopce, na konci lesa se stáčíme vlevo na širokou cestu a mezi poli kolem několika chalup samoty Liščí Bělidlo se vracíme do Chřibské. Sejdeme k silnici a po ní vlevo zamíříme ke chřibskému náměstí.

Další doporučené cíle:

Hrbolec - 2 km ssv. od středu Chřibské, 0,5 km záp. od osady Na Sedle při neznačené lesní cestě, asi 15 m vysoký skalní suk z tefritického čediče, vrchol dostupný jen horolezecky, z paseky na úpatí skály výhled k jihu a západu.

Vápenný vrch (Maškův vrch) - 1,5 sv. od Doubice, zalesněný žulový kopec (548 m), zbytky staré vápenné pece a zarostlé jámy lomu na vápenec, nálezy zkamenělin a pozoruhodných nerostů (azurit, malachit, leštěnec olověný aj.). Na vrcholu přírodní rezervace Vápenka, kde se v areálu lužického přesmyku dochovalo jedinečné seskupení všech geologických jednotek, budujících území severních Čech - žulových hornin lužického plutonu, křídových pískovců, malých ostrůvků jurských vápenců (na území Čech unikátních) a průniky třetihorních čedičů. Porost tvoří stará bučina v druhotném smrkovém lese, v porostu řada chráněných rostlin, jako lýkovec jedovatý, kruštík širokolistý, konvalinka vonná, okrotice červená, vstavač plamatý, bradáček vejčitý aj.

ZPĚT NA PŘEHLED TURISTICKÝCH TRAS

Chci vidět podrobnější informace o jednotlivých místech na straně MÍSTOPISU

Chci vidět podrobnější informace o jednotlivých kulturních a uměleckých památkách

ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU

(c) Pech - 2000, optimalizováno pro MS IE 5.0 + rozlišení 1024 x 768.