Horolezecké oblasti v okolí Jetřichovic - s popisy cest

(převzato z knihy Pískovcové skály v Čechách - horolezecký průvodce, Severní Čechy II., V. Slouka a kol., 1980

a oblasti Jetřichovice, Srbská Kamenice a Všemily, Vysoká Lípa a Tokáň doplněny: Lezecký průvodce - Jetřichovicko, HK Varnsdorf, 1997)

 

LABSKÉ ÚDOLÍ

Správce oblasti: Jindřich Švihnos, U studánky 61, 407 22, Benešov n. Pl., tel: 0412/586470

Rozsáhlá skalní oblast Labské údolí zahrnuje věže na obou březích Labe mezi Děčínem a státní hranicí s Německem. Levý břeh Labe - v této části je 52 věží, mezi nimi i několik polomasívů s vysokými údolními stěnami. Nejvyšší a nejhezčí věže jsou v okolí Dolního Žlebu, ostatní věže nejsou příliš významné, jsou většinou ukryty v lese, a proto často vlhké. Přístup k věžím je ze stanic ČD Prostř. Žleb, Čertova Voda a Dolní Žleb na trati Děčín-Dolní Žleb. Na věže č. 51 a 52 je přístup z městské čtvrti Jalůvčí, kam vede od hl. nádraží v Děčíně městská doprava. Možnost stanování je v blízkosti věže č. 34 - u rybníčku vzdáleného 250 m. Ve skalách je dostatek pramenů pitné vody.

Pravý břeh Labe - lezecky mnohem hodnotnější a horolezci vyhledávanější, bývá p pokládán za nejvýznamnější oblast Labských pískovců. Věže, i když některé mají nízké náhorní stěny, se vyznačují vysokými údolními stěnami (až 80 m) s bohatým výběrem dlouhých a hodnotných cest. Pískovec je velmi pevný. Celá oblast je součástí CHKO Labské pískovce. Přístup k věžím je buď od Labe ze zastávek Podskalí, Dolní Žleb-převoz a Hřensko na lince ČSAD Děčín-Hřensko-Vysoká Lípa, nebo shora ze zastávek Bynovec a Labská Stráň na lince ČSAD Děčín-Labská Stráň. Možnost stanování a bivakování je v blízkosti Vojtěcha (věž č.42). Prameny pitné vody jsou pouze ve střední části údolí.

V tomto výčtu skal jsou uvedeny pouze horolezecké věže na pravém břehu Labe !

 HŘENSKO

Významnou lezeckou oblast Hřensko, která se nachází v srdci Českosaského Švýcarska, rozdělujeme na dvě rozlehlé skupiny. Skupinu Soutěsky tvoří věže, rozptýlené v úbočích úchvatného kaňonu říčky Kamenice. Věže jsou z měkkého, místy lámavého pískovce (zákaz lezení za mokra) a nedosahují velkých výšek.

Tato skupina je přístupná jednak ze silnice Hřensko-Mezní Louka a odbočky do Mezné (zastávky ČSAD Hřensko-Soutěsky, Mezní Louka a Mezná), jednak ze silnice Růžová-Janov (zastávka ČSAD Janov-Na hájenkách). Skupinu Pravčická brána tvoří věže rozptýlené ve skalních hřebenech severně od silnice Hřensko- Mezní Louka (zastávky ČSAD Hřensko-Soutěsky, Hřensko-Pravčická brána a Mezní Louka). Také zde jsou věže z měkkého pískovce, na které je zakázáno lézt za mokra. Některé dosahují značných výšek a jejich přitažlivost znásobuje jedinečná přírodní scenérie. Vysoká návštěvnost soutěsek turisty a výletníky má negativní vliv na přírodní prostředí. Připomínáme povinnost horolezců respektovat návštěvní řád CHKO Labské pískovce, do které oblast spadá. V oblasti je naučná stezka, poskytující hlubší informace o přírodních zajímavostech. Táboření je možné na tábořišti u hotelu Mezní Louka. Mimo sezónu je obtížný přístup do soutěsek, které jsou v dolní části uzavřeny. Prameny pitné vody jsou v dolní části údolí Suché Bělé.

 VYSOKÁ LÍPA

Mapy se zakreslenými skalami: Vysoká Lípa - sever, Vysoká Lípa - jih, okolí Malé Pravčické brány - detail

Správce oblasti: David Nehasil, Weberova 1530/6, Děčín 6, 405 02, tel.: 0412/539160

Věže v okolí Vysoké Lípy se nacházejí jednak v blízkosti romantického Loupežnického hradu a v opuštěných roklích SZ od lesní silnice vedoucí z Vysoké Lípy do bývalé osady Zadní Jetřichovice (Česká silnice), jednak v hluboké soutěsce říčky Kamenice v okolí bývalého Dolského mlýna. Oblast navazuje na Z na oblast Hřensko, na J na oblast Srbská Kamenice a na V na oblasti Jetřichovice a Tokáň. Nejvyšší stěny jsou ve skupině
Ferdinandových věží u Dolského mlýna. Nejhezčí, ale i nejná
ročnější výstupy jsou na Saskou, Lužickou a Srbskou věž. Nejnavštěvovanější je bezpochyby Loupežnický hrad.Věže jsou z měkkého pískovce a nedosahují velkých výšek. Nejvyšší stěny jsou ve skupině Ferdinandových věží u Dolského mlýna. Za mokra, pokud není skála dostatečně proschlá, je lezení zakázáno.

Východiskem je Vysoká Lípa (ČSAD), k Dolskému mlýnu je výhodný přístup z Kamenické Stráně (motorovými vozidly k myslivně, do Kamenické Stráně odbočkou ze silnice Růžová - Srbská Kamenice v Růžové) nebo z Jetřichovic, popř. i Srbské Kamenice. Oblast je součástí CHKO Labské pískovce. V soutěsce Kamenice SZ od Dolského mlýna je na jaře a v létě omezena lezecká činnost z důvodu hnízdění přísně chráněných druhů ptactva. Ve skalách nejsou zdroje nezávadné pitné vody. Telefon je dosažitelný v okolních osadách.

 SRBSKÁ KAMENICE a VŠEMILY

Mapy se zakreslenými skalami: Srbská Kamenice a Všemily, Vřesová dolina u Bynovce, Nová Oleška

Správce oblasti: Pavel Henke, Srbská Kamenice 152, 407 15, okr. Děčín, tel. 0412/ 555 095

Malá skalní oblast na okraji Českosaského Švýcarska zahrnuje věže a masívy v blízkém okolí obce Srbská Kamenice a osady Všemily J od Jetřichovic. Věže a masívy jsou v údolích V od silnice, tři věže stojí na pravém břehu Kamenice při vstupu do soutěsky. Mezi nejhezčí, ale i lezecky nejnáročnější vrcholy patří Trojhran, Sokolská věž a Měsíční kámen, kde nejlehčí cesty dosahují VI. až VII. stupně obtížnosti.

Většina věží byla slezena až po roce 1959. Věže, jen průměrných výšek, jsou z měkkého pískovce, takže za mokra a dokud skála není dostatečně proschlá, nelze v oblasti lézt. Oblast je málo vyhledávána, i když poskytuje pěkné výstupy v romantickém prostředí. Východiskem je Srbská Kamenice (zastávka ČSAD) a Všemily (zastávka ČSAD) na trase Děčín-Jetřichovice-Rynartice. Při pobytu je třeba dodržovat návštěvní řád CHKO Labské pískovce. Tábořit lze u koupaliště asi 1,5 km od Všemil proti proudu Chřibské Kamenice. Telefon je dosažitelný v Srbské Kamenici a ve Všemilech. Pitná voda je v Srbské Kamenici a Všemilech, ale také ve studánce na okraji lesa u cesty k Výroční věži.

 JETŘICHOVICE

Mapy se zakreslenými skalami: Jetřichovice, Studený

Správce oblasti: Karel Hofmann, Husova 2629, Varnsdorf 5, 407 47

Horolezecké cíle se převážně nalézají na S od obce Jetřichovice v údolích a srázech Jetřichovických skal. Do oblasti zahrnujeme i osamělé skály a skupinky skal v Pavlině údolí (údolí Chřibské Kamenice JZ od Jetřichovic) a nad osadou Studený. Sousedí na S s oblastí Tokáň, na Z s oblastí Vysoká Lípa a na JZ s oblastí Srbská Kamenice.

Většina věží dosahuje průměrných výšek. Mezi lezecky nejzajímavější věže patří Kočičí kostel, Malé a Velké Žluté cimbuří, Hraběnka, Hladká věž, Kužel Vilemíniny stěny a mnoho dalších. Pískovec je měkký, a proto je zde zakázáno lézt za mokra a po dešti, dokud skála není proschlá. Členitost pískovce umožňuje pestrý výběr cest. Lezení je přitažlivé zasazením věží v jedinečné přírodní scenérii. Kromě obvyklé lesní zvěře lze spatřit i černou zvěř, muflony a kamzíka horského. Oblast je součástí CHKO. Východiskem jsou Jetřichovice na tratích ČSAD Děčín-Jetřichovice- Rynartice (zastávka Jetřichovice-hostinec) a Česká Kamenice-Vysoká Lípa (zastávka Jetřichovice-ÚM). K některým věžím je výhodný přístup z Vysoké Lípy po České silnici (zastávka ČSAD Vysoká Lípa-hostinec), z Rynartic (ČSAD), od koupaliště (zastávka ČSAD Jetřichovice-koupaliště) a ze Studeného (ČSAD). U koupaliště je veřejné tábořiště, kam je možný i příjezd motorovými vozidly. Telefon v Jetřichovicích. Ve skalách není pitná voda. V dětské ozdravovně je možné vyhledat případnou první pomoc.

 TOKÁŇ

Mapy se zakreslenými skalami: Tokáň, Bouldrová zahrádka

Správce oblasti: Sláva Hrkal st., Chřibská 217, okr. Děčín

Oblast leží S od Jetřichovických skal, na SZ je ukončena státní hranici, kterou tvoří potok Křinice, na Z navazuje za Českou silnicí, vedoucí z Vysoké Lípy do bývalé osady Zadní Jetřichovice, na oblast Vysoká Lípa a na S sousedí s oblastí Kyjovské údolí. Věže jsou rozptýleny ve skalních hřebenech a roklích rozsáhlého lesního komplexu V okraje Českého Švýcarska. Oblast tvoří rozsáhlé skalní bludiště s obtížnou orientací, kde je obvykle nutné věže hledat. Nevysoké věže jsou z měkkého pískovce (zákaz lezení za mokra).

Přirozeným východiskem je bývalý lovecký zámeček Na Tokání. Sem pěšky odbočkou ze silnice Dolní Chřibská - Doubice nebo značenými cestami z Jetřichovic (ČSAD) či Rynartic (ČSAD). Do Z části je výhodný přístup z České silnice (od zastávky ČSAD Vysoká Lípa - hostinec), k S části je možný přístup z Doubice (ČSAD) Doubickou cestou. Oblast je součástí CHKO Labské pískovce. Táboření a ubytování v oblasti není. Vzhledem k výskytu přísně chráněných živočichů je v jarním a letním období omezena lezecká činnost v pásmu asi l km podél Křinice. Telefon je v okolních obcích, v sezóně i Na Tokání.

 KYJOVSKÉ ÚDOLÍ

Skalní věže nejsevernější oblasti Českosaského Švýcarska jsou rozptýleny v romantických roklích a hřebenech rozsáhlého komplexu, jehož páteří je Kyjovské údolí s říčkou Křinicí. Na J sousedí s oblastí Tokáň, komunikace mezi Kyjovem (ČSAD), Vlčí horou (ČSAD), Brtníky (ČD, ČSAD) a osadou Kopec ji ohraničují na V a n S. Tyto obce a osady jsou současně východisky do oblasti. Státní hranice vedoucí podél Bílého potoka a od jeho soutoku s Křinicí podél Křinice uzavírá oblast na Z.

Mimo měkký pískovec, tvořící většinu věží (zákaz lezení za mokra), nalezneme na SV i skály z velice pevného, tvrdého pískovce (Martinova věž, Plačtivé kameny). Věže nedosahují velkých výšek. Oblast je součástí CHKO Labské pískovce. V závěru Kyjovského údolí a v údolí Bílého potoka je omezena na jaře a v létě lezecká činnost (hnízdění přísně chráněného ptactva). Táboření není povoleno.Telefon je v okolních obcích, v sezóně i v bývalém loveckém zámečku Šternberk.

INFORMACE O HOROLEZENÍ

ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU

(c) Pech - 2000, optimalizováno pro MS IE 5.0 + rozlišení 1024 x 768.