Příroda

NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO A CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST LABSKÉ PÍSKOVCE, (částečně) CHKO LUŽICKÉ HORY

NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO a CHKO LABSKÉ PÍSKOVCE zahrnují území Děčínské vrchoviny, které je tvořeno převážně druhohorními kvádrovými pískovci s průniky třetihorních vulkanických hornin. Velké množství skalních útvarů, které vznikly erozivní činností vody a větru na pískovcovém podloží, skalní města a hluboko zaříznutá údolí Labe a Kamenice činí oblast vysoce atraktivní pro všechny obdivovatele přírody, pro turisty i pro horolezce. Na pískovcových hřbetech se vyskytují zbytky borových porostů a řada chráněných druhů rostlin.

 

CHKO Labské pískovce

Čáp černý.

 

Oblast tvoří z největší části křídové druhohorní sedimenty. Pozdější sopečná činnost rozlámala až 1 km mocnou pískovcovou desku soustavou zlomů. Po další milióny let byla tvářnost krajiny modelována nejrůznějšími erozivními silami. K základním tvarům území patří údolí tvaru soutěsek a kaňonů, obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Kaňon Labe mezi Děčínem a Hřenskem představuje jedinečný přírodní útvar. Mezi důležité přítoky patří říčky Kamenice, jejíž soutěsky mohou návštěvníci proplout, a Křinice. Rostlinstvo je druhově podmíněno pískovcovým, málo úživným podkladem a vázáno na extrémní teplotní výkyvy i nedostatek vláhy. Na třetihorních čedičových a znělcových vyvřelinách rostou květnaté bučiny, v jejichž podrostu najdeme například: kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) nebo mařinku vonnou (Asperula odorata). Chladnomilnou flóru zastupují vranec jedlový (Huperzia selago), violka dvoukvětá (Viola biflora) nebo žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Rokle a stěny vlhkých skal jsou porostlé vzácným a významným rojovníkem bahenním (Ledum palustre) i celou řadou mechů a játrovek, mezi mechorosty najdeme množství zajímavých druhů, například dřípovičník zpeřený, chudozubník Brownův nebo křepenku bledou. Mnohotvárnost území umožňuje existenci celé řady živočichů na relativně malém prostoru. Početná je lovná zvěř, zejména jeleni, srnci a černá zvěř. Běžné jsou také lišky a kuny, charakteristickými obyvateli skal jsou rejskové a plchové. Opět se tu vyskytuje rys ostrovid (Lynx lynx), který si jako původní zvěř našich lesů zasluhuje všestrannou ochranu. Při potocích žijí ledňáček říční (Alcedo atthis), konipas horský (Motacilla cinerea) a skorec vodní (Cinclus cinclus). Mezi sedmi druhy sov najdeme např. výra velkého (Bubo bubo), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) nebo sýce rousného (Aegolius funereus). Dosud zde hnízdí dva až tři páry čápa černého (Ciconia negra), další druhy ptáků nalezly útočiště ve skalách.

 

Přehled "maloplošných" chráněných území v okolí Jetřichovic

NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO A CHKO LABSKÉ PÍSKOVCE

CHKO LUŽICKÉ HORY

NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO A CHKO LABSKÉ PÍSKOVCE

Růžovský vrch.

Národní přírodní rezervace Růžák

Vyhlášena výnosem MK České socialistické republiky ze dne 29. 12. 1973 pod č.j. 16170/73 o zřízení státní přírodní rezervace Růžák. Do kategorie Národní přírodní rezervace byla převedena vyhláškou MŽP ČR č. 395/92 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Předmětem ochrany je mohutný čedičový masív (616 m) prorážející mocnými vrstvami pískovců. Porůstá jej smíšený les s převahou buku a bohatým bylinným podrostem teplomilného charakteru, výrazně odlišným od květeny obvyklé v chladných, hluboce zaříznutých údolích, charakteristických pro tuto oblast.Celková výměra stávající rezervace: 91,8 ha

=^=

Národní přírodní památka Pravčická brána

Vyhlášeno usnesením Rady Okresního národního výboru v Děčíně č.242/63 ze dne 6. 12. 1963 - prohlášena Pravčická brána za chráněný přírodní výtvor. Do kategorie národní přírodní památky byla převedena Vyhláškou MŽP ČR č. 395/92 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Národní přírodní památka Pravčická brána byla zřízena k ochraně unikátního geologického výtvoru - skalní brány vytvořené erozí v masívním pískovcovém bloku.Chráněné území reprezentuje vynikající ukázku rušivé činnosti vody a větru v pískovcích. Skalní most o délce asi 20 m a výšce 25 m je evropským unikátem, v celosvětovém měřítku srovnatelným pouze s pověstnou "kamennou duhou" v Arizoně. Z masívu Pravčické brány (447 m) jsou překrásné výhledy do kraje (Lužické hory, České středohoří, Saské Švýcarsko v SRN).Výměra 2,30 ha

=^=

Pravčická brána zdola.

Přírodní rezervace Arba

Zřízena vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.1/96 o zřízení přírodní rezervace "Arba" ze dne 1.1.1996. Vyhláška nabyla platnosti dne 1.1.1996.Přírodní rezervace byla zřízena k zachování mokřadní louky a na ní vázaných druhů rostlin a živočichů.Výměra 3,98 ha.

=^=

Přírodní rezervace Babylon

Zřízena výnosem MK ČSR ze dne 10.2.1977 pod č.j. 8 827/76 o zřízení státní přírodní rezervace "Babylon". Do kategorie přírodní rezervace byla převedena vyhláškou z. č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Přírodní rezervace Babylon byla zřízena k ochraně pískovcového skalního města s autochtonními porosty (smrčiny a bory, zvrat pásem, zvláštní forma borovice s nápadně silnými a rovnými kmeny - ekotyp jetřichovické borovice - kmeny těchto sosen byly dříve používány jako stěžně na lodích a byly cenným vývozním artiklem). Výměra dle LHP 18,61 ha.

=^=

Unikátní ekotyp jetřichovické borovice s rovnými kmeny.

Přírodní rezervace Čabel

Vyhlášena výnosem MK ČSR ze dne 29.12.1973 č.j. 16 634/73 o zřízení státní přírodní rezervace "Čabel". Do kategorie přírodní rezervace byla převedena vyhláškou MŽP ČR č. 395/92 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení z. č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Přírodní rezervace Čabel byla zřízena k ochraně typického rašeliniště se vzácnou flórou na pískovcovém podkladě - typický podrost suchopýru (Eriophorum), klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), vlochyně (Vaccinium uliginosum) i rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Výměra dle LHP 9,61 ha.

=^=

Rosnatka okrouhlolistá.

Přírodní rezervace Pavlino údolí

Vyhlášena vyhláškou č. 1/93 Labské pískovce ze dne 4.1.1993 o zřízení Přírodní rezervace Pavlino údolí. Vyhláška nabyla platnosti 2.2.1993. Posláním rezervace je ochrana celé geobiocenózy jediného kaňonu na říčce Chřibské Kamenici. Z geomorfologického hlediska se jedná o velmi významný fenomén, především estetické hodnoty. Představuje významné útočiště výskytu řady rostlinných - a živočišných druhů. Jsou to především žluťucha orlíčkolistá (Thalicarum aquillifolium), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium) a střídavolistý, dymnivka dutá (Corydalis cava) a jedle bělokorá (Abies alba) a dále vydra říční (Lutra lutra), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horský (Motacilla cinerea). Výměra dle LHP 182,91 ha.

=^=

Vstup do přírodní rezervace Pavlino údolí u bývalého Grieslova mlýna za Jetřichovickým přírodním koupalištěm.

Přírodní rezervace Ponova louka

Vyhlášena výnosem MK ČSR ze dne 29. 12. 1973 pod č.j. 16635/73 o zřízení státní přírodní rezervace "Ponova louka". Do kategorie přírodní rezervace byla převedena Vyhláškou MŽP ČR č. 395/92 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Přírodní rezervace Ponova louka byla zřízena k ochraně autochtonního bukového porostu (bučina s teplomilným bylinným podrostem, na vyvřelém geologickém podkladu v komplexu Hřímavého má zde bučina své přirozené stanoviště). Výměra dle LHP 17,94 ha

=^=

Přírodní rezervace Stará Oleška

Vyhlášena vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.1/95 o zřízení přírodní rezervace "Stará Oleška" ze dne 2.5.1995. Vyhláška nabyla platnosti 1.6.1995. Přírodní rezervace Stará Oleška byla zřízena k ochraně jednoho z nejvýznamnějších mokřadů na území CHKO Labské pískovce, který představuje významné refugium pro výskyt celé řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Výměra 10,81 ha

=^=

Přírodní rezervace Pekelský důl

Vyhlášena vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č. 2/97 o zřízení přírodní rezervace Pekelský důl ze dne 13.10.1997. Vyhláška nabyla platnosti dne 10.11.1997. Přírodní rezervace slouží k zachování slatinné vlhké louky s masovým výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a dalšími ohroženými druhy mokřadní fauny a flóry. Plocha se nachází na soukromém pozemku u malého vodního toku. V dolní části je více zamokřená a svým charakterem se jeví jako slatinná louka. Výměra: 0,48 ha

=^=

Prstnatec májový.

Přírodní rezervace Pod lesem (levý břeh Labe u obce Jílové)

Vyhlášena vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č. 1/97 o zřízení přírodní rezervace "Pod lesem" ze dne 25.9.1997. Vyhláška nabyla platnosti dne 20.10.1997. Posláním přírodní rezervace je ochrana fragmentu zachovalých květnatých luk před nepříznivými antropogenními vlivy. Z významných a vzácných druhů zde rostou např.: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), čertkus luční (Succisa pratensis), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), ostřice prosová (Carex panicea). Výměra: 1,2713 ha

=^=

Přírodní rezervace Za pilou

V katastrálním území Srbská Kamenice v okrese Děčín. Posláním přírodní rezervace je ochrana zachovalé slatinné louky s bohatým výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), sítiny ostrokvěté (Juncus acutiflorus), kozlíku dvojdomého (Valeriana dioica), třezalky čtyřkřídlé (Hypericum tetrapterum), rozrazilu štítkovitého a dalších druhů mokřadní flóry. Výměra: 1,07 ha.

=^=

Přírodní památka Meandry Chřibské Kamenice

Vyhlášena vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.2/96 o zřízení přírodní památky "Meandry Chřibské Kamenice" ze dne 26.2.1996. Vyhláška nabyla platnosti dne 10.3.1996. Přírodní památka Meandry Chřibské Kamenice byla zřízena k ochraně typické ukázky erozního působení vodního toku s výskytem ohrožených živočichů - např. vydry říční (Lutra lutra). Výměra 0,59 ha

=^=

Vydra říční (Lutra lutra).

Přírodní památka Nad Dolským mlýnem

Vyhlášena výnosem MK ČSR ze dne 29.12.1973 č.j. 16 435/73 o zřízení státní přírodní rezervace "Nad Dolským mlýnem". Do kategorie přírodní památka byla převedena dle ust. odst. 2/§22 vyhlášky MŽP ČR č. 395/92 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/92 Sb. Přírodní památka Nad Dolským mlýnem byla zřízena k ochraně rašeliniště v lavorovité prohlubni s jílovitou vložkou (na suchém pískovcovém hřbetu vzniklo na artéském prameni miniaturní vrchoviště s typickou flórou). Roste zde rojovník bahenní (Ledum palustre), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginata) a úzkolistý a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). V oblasti Labských pískovců se jedná o unikátní úkaz. Výměra dle LHP 1,27 ha

=^=

Suchopýr pochvatý.

Klikva bahenní.

CHKO LUŽICKÉ HORY

Přírodní rezervace Vápenka

Vyhlášena výnosem MK ČSR ze dne 20.1.1969 č.j. 13 365/68-II/2 o zřízení státní přírodní rezervace "Vápenka". Je pozoruhodná zcela ojedinělým společným výskytem pěti různých horninových typů. Na styku žulových hornin lužického plutonu s křídovými pískovci byly lužickým přesmykem z podloží křídy na povrch tektonicky vyvlečeny nevelké kry jurských sedimentů s permskými horninami. V třetihorách pak jurskými sedimenty pronikla k povrchu čedičová vyvřelina. Ostrůvky jurských vápenců jsou zároveň jediným výskytem těchto hornin v Čechách a v minulosti v nich byla nalezena řada otisků mořských živočichů.Pestrý geologický podklad vytváří dobré předpoklady pro vývoj zajímavých biotopů. V druhotném smrkovém lese se uchovala stará bučina s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), lípou (Tilia cordata), borovicí (Pinus sylvestris) a jasanem (Fraxinus excelsior). V podrostu je hojný lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), rostou zde i vzácnější rostliny jako například konvalinka vonná (Convallaria majalis), brčál menší (Vinca minor), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a devítilistá (Dentaria enneaphyllos), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), okrotice červená (Cephalanthera rubra), vstavač plamatý (Orchis maculatum), bradáček vejčitý (Listera ovata) a kapradina žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Opuštěná štola je zimovištěm netopýrů. Výměra dle LHP 25,39 ha

=^=

Stěna Starého lomu ve Vápence.

Vápenka - dolní ústí staré štoly.

Přírodní rezervace Studený vrch

Vyhlášena výnosem MŠK č.j. 36 317/65-V/2 ze dne 16.9.1965 jako státní přírodní rezervace "Studenný vrch", dnes je přírodní rezervací. Byla zřízená k ochraně původních lesních porostů, charakteristických pro Lužické hory. Vrcholek se suťovými poli porůstá řídká vzrostlá bučina, v nižších polohách přistupuje i javor klen (Acer pseudoplatanus), ve vlhčích polohách též jasan (Fraxinus excelsior), vzácněji jilm (Ulmus glabra) a javor mléč (Acer platanoides). V bylinném podrostu se vyskytují kapraďorosty, bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) i cibulkonosná (Dentaria bulbifera), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) a náprstníky, hojná je netýkavka (Impatiens) a mařinka vonná (Asperula odorata). Na Studenci a v okolí žijí kamzíci, kteří zde byli vysazeni na počátku 20. Století. Výměra 112,92 ha.

=^=

Pohled na Studenec ze Zlatého vrchu, v údolí obec Líska.

Kamzíci.

Přírodní památka Líska

Vyhlášena výnosem MK ČSR ze dne 5.10.1953 chráněné naleziště "Líska", v současnosti přírodní památka. Na severovýchodních svazích Černého vrchu (638 m, severně od obce) je ve zbytku přirozeného smíšeného suťového lesa s převahou buku (Fagus sylvatica) a s vtroušeným javorem klenem (Acer pseudoplatanus) neobvykle rozsáhlá a bohatá lokalita podrostu měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva), která kvete koncem května a v prvních dnech června. Lokalita je přírodní památkou a je chráněna od roku 1953. Výměra 6,33 ha.

=^=

Kvetoucí porost měsíčnice vytrvalé.

Přírodní památka Zlatý vrch

Vyhlášená usnesením Rady ONV Děčín č.31/64 ze dne 28.2.1964.Čedičová kupa (657 m) východně od Lísky. Na východním a jižním úbočí kopce byla v 60. Letech 20. století těžbou kamene (používaného pro jeho odolnost i při stavbě mořských hrází, například v Holandsku) odkryta vnitřní struktura tělesa s velmi pravidelnou sloupcovitou odlučností. Až 30 m vysoké sloupce olivinického čediče jsou ve středu útvaru svislé, směrem k okrajům tělesa se jejich sklon zmenšuje až do polohy horizontální. Vytváří se tak jakýsi obrovský vějíř, jehož stěna je místy převislá. Vrchol kupy překrývá mladší čedičový příkrov bez sloupcové odlučnosti. Po vyhlášení chráněného území byla těžba zastavena a hlavní lomová stěna zůstala zachována. Podle některých vulkanologů se jedná o cennější útvar naž známá Panská skála u Kamenického Šenova.V okolí se přechodně zdržují kamzíci. Výměra 4,13 ha.

=^=

Pohled na Zlatý vrch.

Čedičové sloupy v lomu na Zlatém vrchu.

Přírodní památka Louka u Brodských

V prosinci roku 1997 byla tato jedinečná mokrá louka vyhlášena přírodní památkou. Na jejím území bylo nalezeno 158 druhů vyšších rostlin, mezi nimiž se výrazně uplatňují druhy, rostoucí na zamokřených místech, jako je například štírovník bažinný (Lotus uliginosus) nebo sítina ostrokvětá (Juncus acutifolius). Z orchidejí zde kromě prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), roste ještě bradáček vejčitý (Listera ovata), vyskytuje se zde také tuřice Davallova (Vignea davalliana). Podél cesty se šíří i některé druhy plevelů, například pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), merlík bílý (Chenopodium album), pěťour a druhy ovlivňované lidskou činností jako ostřice srstnatá (Carex). Na louce žijí i zajímavé druhy živočichů, například myška drobná a některé druhy kobylek jako kobylka horská (Pholidoptera aptera) a kobylka hnědá. Území má velkou estetickou hodnotu, zejména na jaře, kdy množství kvetoucích orchidejí vytváří dojem fialového koberce. Výměra ?.

=^=

Louka u Brodských v době květu prstnatce májového.

Kvetoucí prstnatec májový.

Přírodní rezervace Marschnerova louka

Marschnerova louka se nachází asi 1 km severně od Dolní Chřibské pod samotou Liščí Bělidlo. Koncem roku 1995 zde byla vyhlášena přírodní rezervace, pojmenovaná podle vynikajícího amatérského botanika Šluknovského výběžku.Z botanického hlediska je Marschnerova louka unikátní. V mělkém údolí, protékaném třemi potůčky, jsou soustředěna pestrá společenstva rostlin. Najdeme zde slatinnou a vlhkou louku, porosty s dominujícími ostřicemi i sušší biotopy. V roce 1996 zde bylo nalezeno 234 druhů vyšších rostlin. Od jara do podzimu se zde objevuje bohatá škála kvetoucích druhů, z nichž jsou významné například vstavačovité rostliny: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) a kruštík bahenní (Epipactis palustris). Z chráněných druhů zde rostou také suchopýry (Eriophoria), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a tuřice Davallova (Vignea davalliana). Díky hojným srážkám jsou výrazně zastoupeny subatlantské druhy, např. sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus) nebo štírovník bažinný (Lotus uliginosus), ojediněle se vyskytují teplomilné druhy se středoevropským rozšířením (smolnička obecná (Viscaria vulgaris)). Na pestrou mozaiku stanovišť jsou svým výskytem vázány také nejrůznější druhy živočichů. Za všechny lze jmenovat kobylku horskou (Pholidoptera aptera), sarančata (Chorthippus pullus) a mandelinky, z ptáků byl zaznamenán strnad obecný (Emberiza citrinella) nebo cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) a z drobných savců například myška drobná. Výměra ?

=^=

Celkový pohled na Marschnerovu louku.

Kvetoucí vachta trojlistá.

 

NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO

Správa Národního parku České Švýcarsko
Pražsk
a 52, 407 46 Krásná Lípa
Tel./Fax. + 420 (0) 413 383 212, + 420 (0) 413 384 093
e-mail: mailto:npcs@volny.cz
www: http://www.npcs.cz/

Ředitelem Národního parku České Švýcarsko je RNDr. Zdeněk Patzelt. Kontaktní osobou - vedoucím odboru styku s veřejností - je Mgr. Petr Bouška.

Národní park České Švýcarsko je vyhlášen v nejcennějších částech Labských pískovců, na části dříve chráněné jako CHKO Labské pískovce. Jeho celková plocha je cca 79 km2 . Národní park jee členěn do tří zón, které území třídí podle stupně jeho zachovalosti, cennosti, významu a zohledňují i potřeby odpovědného člověka.

1.zóna (21%) (zvaná také jádrová nebo klidová) zahrnuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami. V Českém Švýcarsku tuto zónu z podstatné části tvoří nepřístupné oblasti strmých skal a úzkých roklí, kde člověk téměř nemohl vyvíjet žádnou činnost. Proto je zde i nejvyšší potenciál zachovaných přirozených hodnot.

2.zóna (78%) (s řízenými zásahy ve smyslu péče) zahrnuje území s významnými přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné lesní či zemědělské využívání. Cílem je udržení přírodní rovnováhy, co nejširší navrácení původní druhové rozmanitosti a postupné přiblížení ekosystémů přirozeným společenstvům.

3.zóna (1%) jsou území člověkem větší měrou pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby. Cílem je v souladu s posláním NP udržet a přiměřeně podporovat využívání této zóny pro trvalé bydlení, služby, zemědělství, lesní hospodářství, turistiku a rekreaci.

Vzhledem ke své poloze se stává partnerem již osm let existujícímu Národnímu parku Sächsische Schweiz (Saské Švýcarsko) o rozloze cca 94 km2, který na něj navazuje při státní hranici. Na jihu a severovýchodě obepíná území národního parku Chráněná krajinná oblast Labské pískovce (www.decin.space.cz/chkolp), vyhlášená v roce 1972, s dnešní rozlohou 245 km2. Na východě navazuje Chráněná krajinná oblast Lužické hory (http://www.schkocr.cz/chran_luzicke-hory.htm) vyhlášená v roce 1975, s rozlohou 267 km2.

 

Rámec omezení týkajících se činností na území NP České Švýcarsko

Ohledně turistiky a horolezectví na celém území NP není povoleno:

PODROBNÝ NÁVŠTĚVNÍ ŘÁD platný od 15.7.2001

 

Přehledná tabulka shrnující omezení činností v jednotlivých zonách

Činnost

I. zóna (21%)

II. zóna (78%)

III. zóna (1%)

Turistika

Ano

po vyznačených cestách

Ano

bez omezení

Ano

bez omezení

Cykloturistika

Ano

po vyznačených trasách

Ano

po vyznačených trasách

Ano

po vyznačených trasách

Horolezectví

Ano

na vyhrazených místech, s časovým omezením, dle návštěvního řádu nebo na základě rozhodnutí o udělení výjimky

Ano

na vyhrazených místech, s časovým omezením, dle návštěvního řádu nebo na základě rozhodnutí o udělení výjimky

Ano

na vyhrazených místech, dle návštěvního řádu nebo na základě rozhodnutí o udělení výjimky

Nocování ve volné přírodě

Ne

Pouze na vyhrazených místech

Pouze na vyhrazených místech

 

Z dopisu Ing. Petra Kmínka do České silnice o zdejších přírodních krásách

Málokde v celých Čechách máte z jednoho místa možnost vidět celé geologické dějiny kraje tak názorně, jako např. na Všemilských pláních u Jetřichovic. Růžák připomíná sopečné České středohoří, Studenec táhlé šumavské vrchy, Koliště severně od Jetřichovic byť malé, svým tvarem upomíná ostré hřebeny Krkonoš, Rudolfův kámen je sám o sobě dokonce větší než vrcholová skaliska Krkonoš či Jeseníků. Vesnička Vysoká Lípa, skrčená pod vrchem "Na zámečku" připomíná Povltaví, Rynartice téměř ladovsky stulené pod Křížovým vrchem, který jakoby je chránil proti démonickému Studenci, jsou i při svých pouhých 350 m.n.m. "typickou" horskou vískou, a netřeba ani nutno zvlášť poukazovat na "horské boudy" Na Tokání. Jetřichovická stěna sestávající z útesů Havraní kameny, Mariina skála a Vilemínina stěna tvoří monumentální hradbu, za kterou se civilizace pouštěla normálně jen přes den a těch několik málo dávných obyvatel divokých skalních babylónů bylo i přes práci v lese vlastně poustevníky či dobrodruhy. Tak démonicky tu živly připomínají neškodný pohanský věk lidstva a příroda historii daleko hlubší a samozřejmou, prostou člověka. A nakonec i v dobách novějších - válečných, spíše skalní sluje nežli zdejší hrádky poskytovaly obyvatelstvu ochranu. Slezeme-li z vrchů a skal, nalezneme v tomto kraji nejen suché stinné rokle, ale i skalní kaňony, jimiž se překotně a vířivě valí vodní živly. I ty jsou ve zdejším kraji zvláštní: největší spád mají tyto řeky a říčky až na dolním toku, jako kdyby už pospíchaly "do důchodu" - do klidného proudu Labe, ale chtěly ještě předtím něco důležitého svým hukotem sdělit. Místy se kaňony otevírají do širokých luk a říčky se jimi líně kroutí stromovím, jakoby odpočívaly před dalším kaňonem.Kde jinde než tady (kdyby tudy chodil) mohly snad Josefa Kajetána Tyla napadnout slova: "... voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách..." ?

 

NAUČNÉ STEZKY 

Naučná stezka JETŘICHOVICKÉ SKÁLY (zpřístupněná 19.10.1985) -

- na jednotlivých zastávkách jsou osazeny kovové tabule na skalách či sloupech, s reliéfem, názvem zastávky a informací o místě.

  1. Jetřichovice, autobusová zastávka u restaurace Praha
  2. Mariina skála (vyhlídka do kraje)
  3. Balzerovo ležení - Tetřevna
  4. Vilemínina stěna
  5. Pulkartická (kdysi osada, kde se pálilo dřevěné uhlí)
  6. Rudolfův kámen - Ostroh, nejvyšší místo Jetřichovicka
  7. Jubilejní (vyhlídka pod Kolištěm)
  8. Na zkratce (u přírodní rezervace Babylon, výskyt borovic unikátního ekotypu používáných kdysi na lodní stěžně)
  9. Šaunštejn, skalní hrad u Vysoké Lípy, jinak též Loupežný hrad
  10. Vysoká Lípa, začátek České silnice
  11.  

    Naučná stezka přátelství ČR-SRN -

    - délka okruhu 14 km, na stezce 22 zastávek, v terénu poutače, tabulky, polodenní až celodenní výlet. Velmi romantická krajina skal a lesů, budovaná kvádrovými pískovci křídového stáří a roztroušenými čedičovými výlevy, krajina pískovcových skalních stěn, kaňonů, zajímavých geologických přírodních výtvorů, dalekých výhledů i úzkých a stinných skalních soutěsek. Ideální prostředí pro pěší turistiku. I když květena a zvířena je zde relativně chudá, ekologické poměry jsou velice zajímavé. 

    1. při stezce na Pravčickou bránu za odbočkou od silnice Hřensko - Mezní louka, smrk (Picea abies), buk (Fagus sylvatica), náprstník červený.
    2. Zastíněné skalky, vegetace "mechatých" pískovcových skal.
    3. Větrání pískovců, systém puklin, původ označení "kvádrové pískovce", rozložení vegetace.
    4. Drobné povrchové tvary pískovců, voštiny, dutiny, hodiny.
    5. Výstup k Pravčické bráně, pruhy hnědele na skalách.
    6. Plošinka při stezce, kdysi vyhlídkový bod, historie turistického ruchu v "Českém Švýcarsku", hostinec pod Pravčickou branou byl postaven roku 1833.
    7. Odbočka k "Jeskyni českých bratří", pseudokrasové jeskyně v Labských pískovcích, útočiště obyvatel.
    8. Pravčická brána, jedinečný evropský přírodní výtvor - skalní most (šířka "brány" 26,5 m, výška 16 m, nejmenší tloušťka 3 m) v nadmořské výšce 415 m, pěkný rozhled.
    9. Zvířena Labských pískovců, mravkolev, výr velký (Bubo bubo), sokol stěhovavý (Falco peregrinus) a poštolka, tetřevovití.
    10. Skalní kužel, horolezectví v "Českosaském Švýcarsku", němečtí "Rudí horolezci" v boji proti fašismu.
    11. Vyhlídka, bučiny na čedičovém podkladu.
    12. Starý exemplář dubu zimního (Quercus petraea) při stezce
    13. Pohled na nejvyšší bod Labských pískovců - stolovou horu Děčínský Sněžník (721 m).
    14. Samota Mezní Louka (274 m), její historie.
    15. Okraj vsi Mezná, cenný soubor staveb lidové architektury, domy lužického typu, péče chalupářů.
    16. Vyhlídka po české i saské části Labských pískovců na okraji Mezné.
    17. Sestup do soutěsky Kamenice boční roklí, na stráních smíšený ochranný les.
    18. Můstek přes říčku Kamenici, po úspěšné likvidaci příčin někdejšího silného znečištění dnes opět čistá bystřina.
    19. Typický kaňon Kamenice s výskytem horských druhů rostlin (violka dvoukvětá (Viola biflora), plavuň jedlová aj.) v důsledku inverze (zvratu vegetačních stupňů).
    20. Mechové, někdy i rašeliníkové vegetační římsy na skalních stěnách, pozoruhodný výskyt chráněného rojovníku bahenního (Ledum palustre), jinak typické rostliny rašelinišť.
    21. Plavba lodí po umělé nádrži na Kamenici, zvířena říčky a jejích břehů - pstruh potoční (Salmo trutta m. fario), konipas horský (Motacilla cinerea), skorec vodní (Cinclus cinclus), ledňáček říční (Alcedo atthis)).
    22. Soutěsky Kamenice, jedinečný přírodní výtvor i turistická partie, zpřístupněny roku 1877.

 

Naučná stezka "RŮŽOVÁ" (zpřístupněná léto 2001)

Na jednotlivých zastávkách jsou osazeny informační tabule na sloupech, názvem zastávky a informací o místě. Délka trasy je 10,5 km a pěší chůzí ji lze absolvovat přibližně za 3 - 3,5 hodiny. Během procházky je nutné překonat výškový rozdíl 206 metrů (Dolský mlýn 196 m n.m., Pastevní vrch 402 m n.m.). Naučná stezka začíná za obcí Růžová na křižovatce cest na Kamenickou Stráň a pod Růžovský vrch. Připojuje se zde na procházející žlutou turistickou cestu. Naučná stezka je okružní a proto ji lze absolvovat z kteréhokoliv turistického rozcestí.

  1. Úvod, začátek NS za obcí Růžová, seznámení s trasou naučné stezky a s rozmístěním panelů na trase, pohled na mohutný Růžovský vrch, sledujeme žlutou značku.
  2. Odbočka k Růžáku, popis Národní přírodní rezervace Růžák, geologický vznik Růžovského vrchu, fauna a flora, v suťovém poli na úbočí vrchu bývali již v 19.století vyhledávanou přírodní atrakcí tzv. ledové jámy (Eislöchern), jejichž lokalizace zůstala dochována na skice v archivu bývalého velkostatku Bynovec v děčínské pobočce Státního archivu Litoměřice, majitel panství Clary-Aldringen nechal vybudovat na vrcholu rozhlednu a restauraci (otevřeno po letnicích 1892), od roku 1894 do 1923 chodil na vrchol denně místní listonoš, možnost po žluté vystoupat na vrchol (omezené výhledy), jinak pokračujeme po asfaltové cestě dále.
  3. Linie opevnění, seznámení se s předválečným opevněním 1937-1938 na obranu státní hranice, náčrt bunkru s popisem vnitřního vybavení, lehký bunkr se nachází asi 100 m od tabule vpravo (natřený maskovacím nátěrem), poté napojení na modrou značku.
  4. Nad Kamenicí, popis toku říčky Kamenice od pramenů v Lužických horách až po její ústí do Labe v Hřensku, splavování dřeva Bynoveckým a Českokamenickým panstvím, koncem 19.století rozmach turistiky - otevření provozů pramic na Edmundově (Tichá), Divoké a Ferdinandově soutěsce, konec asfaltky, po které jsme obešli Růžovský vrch, dále prudký sestup do údolí.
  5. Dolský mlýn, zbytky mlýna opuštěného v roce 1945 (poprvé uváděn k roku 1515), v jeho sousedství stály budovy pekárny a palírny, svého času i smolárna, soutěska řeky Kamenice.
  6. Odbočka nad Dolským mlýnem, popis vzniku pískovcových skal ve zdejší krajině, zastavení situováno na staré mlýnské cestě, v letech 1832-4 byla tato cesta na náklady vrchnosti vydlážděna (dnes již jen skrovné náznaky a zbytky kamenů), nejkrásnější pohled na Růžovský vrch, možnost odskočit si k Přírodní památce Nad Dolským mlýnem.
  7. Kamenická Stráň, rekreační osada, součást obce Růžová, lidová architektura - památková rezervace (ojedinělý soubor lidové architektury typické pro severočeské pohraničí a sousední Lužici), její patron byl sv. Jakub.
  8. U Obrázku, zastavení u borovice, jejíž stáří se odhaduje zhruba na 300 let a na které je umístěn obrázek Anděla strážného, pomníček má již dlouholetou tradici, již v 19.století jej zmiňuje farní pamětnice, v blízkém okolí stával pravděpodobně až do 60.let 20.století i kamenný pamětní Veroničin kříž - upomínal na vraždu mladé obchodnice Veroniky Bergertové z Mikulášovic v 30.letech 19.století.
  9. Nová Ves, zaniklá ves Neudörfel srovnaná se zemí po 2.sv.válce, svého času mívala 46 usedlostí, cestou od zaniklé osady je možné nalézt několik kamenných studní, jednou z nich je tzv. studánka Gussbrunn - k jejímu zřízení se obec Růžová odhodlala po katastrofálním suchu v roce 1834, tehdy vyschly všechny studny, lidé museli chodit pro vodu ke vzdáleným pramenům v lese a dokonce v Hřensku bylo možné přebrodit řeku Labe.
  10. Pastevní vrch, vrch (německy Hutberg - Strážní vrch) tyčící se nad obcí Růžová (nejvyšší bod naučné stezky - 402 m n.m.), na vrcholu stával dřevěný kříž (v roce 1809 nahrazen novým od Johanna Christopha Schuberta z č.p. 182, Boží muka měla mimořádně vysoký a masivní pískovcový sokl (střední část kříže musely vyvézt na kopec tři páry volů), ke kříži chodivala procesí o Božím těle, prosebné za zdar úrody v neděli po svátku Andělů strážných, v říjnu 1806 zde vznikla vojenská strážnice - sloužila po celou zimu a na hlídce se tu střídalo 20 vojáků, kteří zimovali v Růžové (v č.p. 65) i se svým velitelem, v 19.století (ještě r. 1868) stával na Pastevním vrchu na pozemku náležícím k č.p. 12 dřevěný větrný mlýn, který vlastnil pekař Franz Kessler z č.p. 131, ještě před pár lety nádherný rozhled do kraje - Křídelní stěny, Stříbrné stěny, Jetřichovické stěny, Růžák (dnes přerůstají křoviska).

ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU

(c) Pech - 2000, optimalizováno pro MS IE 5.0 + rozlišení 1024 x 768.