(autor textu a fotografií: Klaus Lamm, Německo, překlad: autor stránek)
České Švýcarsko je bohaté na drobné kulturní památky, které jsou rozesety kolem cest. Jsou dějinnou součástí krajiny a zaslouží si tak naší ochrany a péče. Dnes můžeme na mnohých místech pozorovat, že se obyvatelstvo s touto myšlenkou ztotožnilo. Hlubokou zbožnost minulých generací dokazuje množství výklenkových kaplí a krucifixů. Můžeme je nalézt podél kostelních stezek, obchodních cest či přímo ve vsích. Množství objektů bylo opraveno a obyvatelé je pečlivě opatrují a vyzdobují květinami. Jména mnohých se ocitla v zapomnění a jejich nápisy jsou již nečitelné.
Mnohé bylo k tomuto tématu již napsáno. Tato stránka se snaží seznámit čtenáře s většinou z nich, a to prostřednictvím fotografií současného stavu a krátkých informativních poznámek.
K lepší orientaci lze doporučit mapu Národního parku České Švýcarsko 1:25 000, vydavatel: České Švýcarsko, o.p.s. a Geodézie On Line, s.r.o., 2002.
Weydlichova kaple (Weydlichs Kapelle)
Nalezneme jí na kostelní stezce z Rynartic do Chřibské v místě, kde se silnice stýká s Chřibskou Kamenicí. Zbudoval jí v roce 1697 Jiří Ferdinand Weidlich z Rynartic. V roce 1995 byla opatřena novým obrazem, který však zakrátko zmizel…
Na silnici z Rynartic směrem k lokalitě Na Potoku po levé ruce ve skalní stěně.
U mostu směrem na Studený se nachází zdánlivě utopený objekt s datem 1862, jehož vznik je zřejmě provázán se stavbou silnice.
Z Rynartic vedou tři kostelní stezky, které byly využívány obyvateli v závislosti na tom, ke kterému kostelu byly zrovna Rynartice přifařeny. Jedna taková stezka vede do Jetřichovic. Na cestě, vysoko nad dnešní silnicí, stojí trochu stranou kaple sv. Prokopa.
Přímo u silnice z Jetřichovic do Rynartic se nalézá (na obrázku ještě čerstvě opravená) kaple Ecce Homo.
Michlův kříž (Michelkreuz)
Uprostřed Jetřichovic nad podezdívkou bývalého Michlova dvoru stojí kříž. Nápis prozrazuje, že jej nechal zřídit František Michel mládenec a obchodník z Jetřichovic.
Výklenková kaple pod Čedičovým vrchem (Donsberg)
Kaple je vytesána do skály v zatáčce při silnici z Jetřichovic do Všemil.
Grieslův kříž (Grieselkreuz)
Stojí na křižovatce na nejvyšším bodě silnice z Jetřichovic do Všemil. Název pochází od rodiny Grieslů, která vlastnila Grieslovův mlýn v blízkém Pavlinině údolí. Tento kříž byl již mnohokrát opravován. Obsah česky psaného nápisu na podstavci kříže jistě osloví i dnešní generace.
V blízkosti Jetřichovic u stezky od Grieslova kříže do Rynartic se nachází výklenková kaple, která by mohla být svědkem zbožnosti lesních dělníků pracujících v této lokalitě. Spíše se však bude jednat o dílo místních přadláků, kteří využívaly této cesty k transportu jejich zboží. Jsou na ní vytesané letopočty 1820 a 1864. Po pravé straně ve skále pak dokonce letopočet 1735.
Při cestě od Grieslova kříže do Kunratic (České Kamenice), krátce za Grieslovým mlýnem (dnešní škola v přírodě).
Bauerova kaple (Bauers Kapelle)
Stojí trochu stranou od silnice Studený-Lipnice. Zřízena v roce 1733, několikrát obnovována, naposledy v roce 2002.
Připomínají vojáky, kteří padli v okolí Studence během bitvy, která se strhla mezi pruskými a rakouskými vojsky v červenci 1757 v rámci sedmileté války. Vpravo stojící je originál. Oba byly po roce 1945 těžce poničeny, takže vlevo stojící pomník se zachoval už jen jako kopie. Stojí při silnici Studený-Lipnice.
Je vytesán do skalní stěny nacházející se pod srbskokamenickým hřbitovem těsně u silnice v samém centru obce. Nese letopočet 1701.
Tato, v minulosti jistě skvostná, kaple je přímo u silnice na Českou Kamenici.
Přímo naproti vstupu do skalní kaple ve Všemilech si můžeme povšimnout udržované výklenkové kaple.
Toto místo se nabízí všem, kteří nikam nespěchají. Leží na České silnici. Nabízí překrásný výhled na Jetřichovice od severozápadu a zve k odpočinku a přemítání.
Kaple leží ukrytá mezi mladými jedlemi u jetřichovické odbočky České silnice poblíž rozcestí turistických cest na Pohovce. K poznání jsou ještě iniciály M. A. Kny a J. Kny (v minulosti i v současnosti poměrně rozšířené jméno jedné z jetřichovických rodin), jakož i letopočet 1840.
Můžeme jí zahlédnout krátce po vstupu na Úzké schody ve skalní stěně po levé ruce. Připomíná návštěvu kněžny Vilemíny Kinské, která pár kroků odtud dne 10. června 1849 odpočívala pod převisem „Kněžnin odpočinek“
Kaple se nachází na České silnici vlevo od odbočky do Mokrého dolu. O původu názvu jakož i historii této památky není pořádně nic známo. K rozpoznání jsou iniciály tří jmen Jos R, St R a Joh R spolu s letopočtem 1861.
Stojí na Kamenické Stráni. Tato forma výrazu zbožnosti je v celé oblasti výjimkou.
Kamenická stráň je bohatá na takovéto památky. Stojí u silnice směřující do nejzazší části obce.
Kříž stojí vedle bývalé školy mezi dvěma lípami. Nápis je již nečitelný.
Kříž stojí 300 metrů od kaple
na všemilských Folgách u cesty směřující k Jetřichovicím. Svojí podobou se
odlišuje od ostatních podobných objektů v regionu. Pozoruhodné je provedení
podstavce a příčník (příčný trámek) na spodní části kovaného kříže.
Stojí u silnice mezi oběma
rameny Chřibské Kamenice v blízkosti hospody.
Stojí na západním okraji
obce. Růžovské kříže se odlišují od jiných medailonem ve středu dříku kříže
ověnčeným dvěma palmovýma ratolestma.
Tuto kapli můžeme nalézt na Dlouhých schodech, které vedou z Mezné do Soutěsek. Původně byla cesta kostelní stezkou vedoucí ke kostelu v Růžové. Kaple byla zřízena na počest obchodníka s dřívím Josefa Clara. Druhá z roku 1856 (dnes přestavěná) bývala na dolním konci schodů.
Ukrytý na jižním úbočí masivu Karlhausu stojí podstavec pamětního kříže Hieronýma von Clary-Aldringen, který padl v roce 1941 na Ukrajině. Pomník byl umístěn u rodinné obory v Zadních Jetřichovicích. Po válce našel své nové umístění na tomto místě.
Byl též nazýván Šavlový kříž. Patří k smírčím křížům. Nahrubo nerovnoměrně otesaná ramena jsou u podobných křížů obvyklá. Stojí při silnici z Růžové do Srbské Kamenice. Nese letopočet 1792. Pověst vypráví jak k dopadení pachatelů přispěly vrány svým krákáním.
Tato socha stojí tesně u mostu přes řeku Kamenici v Jánské.
Socha u hřenského kostela pochází z roku 1756.
Počátky tohoto památníku,
který patří k nejvýznamnějším v celém Českém Švýcarsku, sahají do
pozdního středověku. Stojí v údolí Brtnického potoka krátce za osadou
Kopec. Připomíná na nešťastný osud mlynáře Jana Zimmera z dřívějšího Zimmrova
mlýna, který přišel o život při práci v blízko se nacházejícím kamenolomu
6. července 1707. Bohužel nemůže shlédnout sochu jinak než jen jako její kopii.
Byla totiž v roce 1989 ukradena a prodána patrně do Německa. Její původní
umístění bylo v roce 1927 změněno z důvodu výstavby silnice.
Tento hraniční kámen (rozhraničení polesí) u Karlhausu patří do celé řady podobných, které lemují cestu z Mezné z místa, kde překračuje hranici polesí až do Soorgrundu.
Milník nalezneme na
začátku stezky, tam kde úvozová cesta z Mezní Louky dosáhne „Zeughaus die
Paßhöhe“. Byl zřízen v roce 1993 na místě, kde stával v minulosti originál.
Nápis zvěstuje novou epochu vztahů mezi našimi národy (českým a německým).
Prapůvodní exemplář pocházel z období cca 1870-1890 a měl trojhranný
průřez. Lze se domnívat, že byl vyvrácen v souvislosti s přejmenováním
Gabrieliny stezky v roce 1950. Horní část se štítkem byla zajištěna o
desetiletí později. Ještě dnes můžeme nalézt kamenné kusy zbytků původního
milníku dole v Černém dole.
Na České silnici se nacházejí
tři skalní nápisy se společnými znaky: označení hranic polesí jako kříž se starými
dvoumístnými čísly (40, 44, 46). Dvě místa vykazují ještě letopočty 1831, jedno
1729, zřejmě vyznačená při příležitosti nového vyměřování lesů v rozličných
časových obdobích. První nápis je k nalezení vlevo kousek vedle vyústění
Treppengrund (Schodový důl).
Druhý objekt vytesán
přibližně 200 metrů od kaple Triefbartel (viz výše) severním směrem vpravo ve
skalní stěně. Několik metrů vlevo stojí hraniční kámen se stejným křížem. Tři
letopočty 1695, 1729 a 1831, keré podle Schäferova turistického průvodce k němu
náleželi, již vymizeli.
Tam, kde začíná jetřichovická
odbočka České silnice, kousek za úžinou vlevo na Semmelstein, je vytesán třetí hraniční
mezník.
Na cestě ze Zadní Doubcie do
Doubice je umístěna na skalním bloku nad údolím Křinického potoka Vlčí deska.
Upomíná na to, že zde roku 1640 hajný Grohmann zastřelil dva vlky. V roce 1960
musel památník ustoupit rozšíření cesty a v roce 1986 byl nahrazen kopií.
Vedle známého skalního nápisu v Stürmergrund z roku 1756, v jednom z postranních dolů údolí Brtnického potoka, nachází se také nápis s letopočtem 1765. Lze jej nalézt v blízkosti vyústění do údolí Křnického potoka vpravo od cesty. Původ nápisu je neznámý.
Zvětralý reliéf erbu rodiny Clary-Aldringenů leží na nádvoří loveckého zámečku „Zámeček“ u Vysoké Lípy.