Milovníci krás Českého Švýcarska vítejte na stránkách Jetřichovicka

Pohled z Čedičového vrchu na skalní stěny nad Jetřichovicemi (nad ozdravovnou - budova v pozadí přímo u lesa - se tyčí Havraní kameny, vlevo pak Mariina vyhlídka - s vyhlídkovým altánkem - a nejdále vlevo Vilemínina stěna).

                                            

DEUTSCH

VERSION

ENGLISH

VERSION

 

Jetřichovicko

Skupina rekreačních obcí a osad Jetřichovice, Rynartice, Všemily, Srbská Kamenice, Stará a Nová Oleška je situována převážně v romantických Jetřichovických stěnách, které oplývají mnoha rozmanitými vyhlídkovými skalními útvary (Rudolfův kámen, Vilemínina stěna, Mariina skála aj.). V Srbské Kamenici začíná třetí soutěska říčky Kamenice (Ferdinandova - nazvána na počest návštěvy arcivévody Ferdinanda d´Este, který se při té příležitosti kousek po proudu svezl - či Srbskokamenická soutěska), která končí u Dolského mlýna. Místy je ji třeba po skalách obejít, anebo přebrodit. Severovýchodně od Jetřichovic leží vyhledávané výletní místo "Na Tokáni" (bývalé lovecké sruby knížat Kinských), jihovýchodně pak skalnatý důl Chřibské Kamenice zvaný Pavlino údolí. Oblíbenou rekreační oblastí jsou olešské rybníky ve Staré Olešce.

MAPY ŠIRŠÍHO OKOLÍ JETŘICHOVIC

MÍSTOPISNÝ SEZNAM S POPISY LOKALIT

 UŽITEČNÉ ODKAZY VZTAHUJÍCÍ SE K JETŘICHOVICKU

KULTURNÍ ŽIVOT JETŘICHOVICKA A ČESKÉHO ŠVÝCARSKA - MUZEA, HUDEBNÍ PRODUKCE, MŠE A JINÉ ATRAKCE

ZIMA NA JETŘICHOVICKU A V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

 

Proč právě "České Švýcarsko"

Pojmenování zdejšího kraje je již více jak 200 let staré. V roce 1766 přišli ze Švýcarska do Drážďan dva švýcarští umělci - rytec Anton Graff (18.11. 1736 ve Winterthur - 22.6. 1813 v Drážďanech) a malíř Adrian Zingg (1734 v St.Gallen - 1816 v Drážďanech), aby začali učit na zdejší umělecké akademii. Vedle své práce využívali čas zde strávený k výletům do okolí česko-saské hranice, kde pořídili mnoho krásných maleb a rytin zdejších přírodních krás. Krásou krajiny byli tak nadšeni, že návrat do Švýcarska odmítli s odůvodněním, že jejich "Švýcarsko" nalezli právě zdě. Od roku 1785 je označení Saské Švýcarsko již naprosto běžné. Po vzniku Československa v roce 1918 vzniklo i označení České Švýcarsko pro českou část této divukrásné oblasti.

Autoportrét Antona Graffa v jeho 58 letech z roku 1794.

 

 

Historie Kraje

Nejstarší nálezy - doklady o osídlení kraje - pocházejí z doby mezolitu, jsou tedy asi 10 tisíc let staré. Většinou jsou to pazourkové nástroje a úštěpky, nalézané pod převisy, v hloubkách okolo 1 metru. Dodnes byly objeveny čtyři takové mezolitické sídlištní lokality. Další stopy pravěkého osídlení pocházejí až z doby bronzové, kdy zdejší krajinu osídlil lid lužické kultury a v době asi 1500 až 700 let před naším letopočtem lidé zřejmě poprvé významněji mění zdejší krajinu a přírodu, protože potřebují nový prostor. Slované přicházejí v průběhu 6.století našeho letopočtu, kdy osídlovali údolí říček Chřibská Kamenice a Kamenice a kdy odlesnili okolí dnešních obcí Chřibská, Srbská Kamenice, Všemily, Oleška, Česká Kamenice. Vzhled území se začíná radikálně měnit ve 13. století, při kolonizaci převážně německým obyvatelstvem. Kolonizace kraje se dále rozvíjí ve 14. a 15. století, kdy se rozrůstají vesnice, počet obyvatel stoupá a vznikají téměř všechny zdejší hrady. Nové vsi jsou zakládány i po třicetileté válce - Kyjov, Vlčí hora, Sněžná, rozvíjí se textilní výroba. Po druhé světové válce opouští drtivá většina německého obyvatelstva tento kraj, který šest století ovlivňovala. Současný počet obyvatel dosahuje místy dokonce jen 1/10 předválečného stavu (např. Rynartice...).

Pohraniční opevnění Hřensko-Studenec

Výtok Labe z Čech u Hřenska představoval pevnou oporu levého křídla obrany severních Čech a současně i nejzápadnější bod čáry Odra-Labe tvořící jakousi páteř celé čs. obrany. Přírodní překážky na hranicích byly proto průběžně zesilovány opevněním. Souvislejší linie LO, místy i v několika sledech, probíhající zde v těsné blízkosti hranic, chránily bok postavení na Labi a přehrazovaly všechny vstupy do Čech ze severu. Velká pozornost se přitom věnovala výstupům ze šluknovského a frýdlantského výběžku. Oba výběžky byly ale z obrany vypuštěny, aby opevněná linie mohla být účinněji a racionálněji vedena po hřebenech, které je od Čech oddělují.

HISTORIE KRAJE

POHRANIČNÍ OPEVNĚNÍ V OKOLÍ JETŘICHOVIC

 

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Jetřichovicích.Skalní kaple ve Všemilech.

Chřibský hrádek na zobrazení z roku 1850.

Umělecké památky

V obci Jetřichovice se nacházejí barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a velká dětská ozdravovna; četné památky vesnické architektury, skalní kaple a kapličky (Všemily, Rynartice), boží muka; nad Srbskou Kamenicí se skví kostel sv. Václava, při silnici v obci se nachází skalní vlys s vyobrazením Korunovaní P. Marie. V lese u Rynartic můžete objevit tzv. Trpasličí jeskyni s reliéfy a kamennými soškami trpaslíků z konce 19. století.

Skalní hrady

U Jetřichovic jsou dochovány pozůstatky skalního hradu Falkenštejnu (přelom 13. a 14. století). V roce 1428 koupil Kamenické panství i s Falkenštejnem Zikmund z Vartenberka, ten pak maje časté půtky měl tu purkrabě Mikše Blejketa, jenž na silnicích loupil. Území na severovýchod od Děčína bylo částečně osídleno až ve vrcholném středověku. Ve 13. a 14. století vyrostla v okolních hvozdech řada hrádků, na nichž přebývali panští úředníci a správci fojtství. Po třicetileté válce přestaly hrádky plnit svou funkci a staly se převážně útočištěm tuláků a zběhů. Ještě dnes si můžeme prohlédnout zbytky některých z nich.

 

UMĚLECKÉ PAMÁTKY

SKALNÍ HRADY

DROBNÉ UMĚLECKÉ PAMÁTKY

 

Turistika v kraji

Výchozím místem pro výlety do nejnavštěvovanější části Labských pískovců je Hřensko, ležící na soutoku Labe s Kamenicí. Skládka dřeva a vorařská krčma jsou zde připomínané už v roce 1445. Z Hřenska se můžeme vydat právě k největším atrakcím Labských pískovců - do Divoké a Tiché soutěsky nebo na Pravčickou bránu, největší skalní most ve střední Evropě o výšce 16 m a rozpětí 26 m. Dalším výchozím místem jsou právě Jetřichovice, které se nachází téměř ve středu celého území a z nichž vede síť značených turistických cest, které vás přivedou prakticky ke všem zajímavým místům. Namátkou jmenujme zbytky skalních hrádků Šaunštejn a Falkenštejn, překrásnou vyhlídku do labského údolí Růžového hřebenu, Kyjovské údolí na říčce Křinici nebo roubené hrázděné domy ve Vysoké Lípě. Pokud vám na výletě vytráví, rozhodně nemusíte mít obavy z toho, že o vás nebude náležitě postaráno. Vždyť celá oblast je doslova poseta hospůdkami, restauracemi a hotely, které uspokojí určitě každého. Dokladem péče, kterou místní věnují turistům je fakt, že již v roce 1826 stál pod Pravčickou branou jednoduchý výčep. A nebojte se loupežníků.

Od konce 18. Století se začal probouzet zájem i o krásy Českosaského Švýcarska. Z počátku sem přicházeli různí cestovatelé, básníci, romantičtí malíři nebo vědci, kteří postupně šířili jeho věhlas. Mezníkem pro zdejší kraj bylo otevření Edmundovy (dnes Tiché) soutěsky 4. Května 1890, jemuž předcházelo několikeré dobrodružství splutí řeky Kamenice, považované místními za čiré bláznovství. Ke zpřístupnění a plavbě v soutěskách pak dal souhlas tehdejší majitel panství kníže Edmund Clary Aldringen, po němž byla soutěska pojmenována. Ten také inicioval řadu dalších aktivit na podporu turistického ruchu. Chudé místní obyvatelstvo se chopilo nové příležitosti, a tak vznikla profese horských vůdců, byly vytyčeny první turistické cesty, vyrostly restaurace a hotely.

Západ slunce za Rudolfovým kamenem (Ostrohem). Vpravo je vidět vyhlídkový altánek na vrcholu.

  Pohled do soutěsek zezhora.

TURISTICKÉ A VÝLETNÍ TRASY

TURISTICKÉ A VÝLETNÍ CÍLE

CYKLOTURISTICKÉ TRASY

NĚCO PRO HOUBAŘE

 

 Hotel Belveder v Labské Stráni. Penzion Větrný mlýn u Růžové.

Ubytování a doprava

Zde najdete seznam odkazů na různá ubytovací zařízení v oblasti.

Dále se dozvíte jak se dostanete do Jetřichovic různými dopravními prostředky.

ODKAZY NA UBYTOVACÍ KAPACITY

DOPRAVA

 

Horolezectví

Horolezení v Českém Švýcarsku má dnes již stoletou tradici. Průkopníci pískovcového lezení záhy zavedli přísná nepsaná pravidla o čistotě a charakteru pískovcového lezení, dodnes prakticky nezměněná a u nás vyjádřená v Pravidlech sportovního lezení na pískovcových skalách v Čechách.

K prvním sportovním výstupům došlo již v roce 1888 v okolí Hřenska. Zlaté období nastalo ale až v letech 1904-1910. Vše však přerušila první světová válka, která znamenala veliké ztráty v řadách horolezců. Další lezecké oblasti byly objevovány až ve dvacátých letech. Čeští lezci přicházejí však až po druhé světové válce, kteří zde obnovují lezeckou tradici. K oživení pískovcového lezení došlo v 60.letech po zrušení hraničního pásma, ve kterém ležela značná část lezecky atraktivních skal.

Křídelní stěny u Pravčické brány. Kočičí kostel u Jetřichovic. V pozadí Mariina skála.

INFORMACE PRO HOROLEZCE

SEZNAM SKAL S POPISEM HOROLEZECKÝCH CEST

 

Příroda Českého Švýcarska

Oblast Jetřichovicka je zahrnuta v CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko, okrajově pak CHKO Lužické hory v okolí České Kamenice a Chřibské. Dále je zde velké množství přírodních rezervací a přírodních památek, ty však nejsou určeny široké veřejnosti, ale slouží spíše vědeckovýzkumným účelům. Veřejnosti jsou určeny především tři naučné stezky, které návštěvníky seznamují se zdejší přírodou - skalními výtvory, rostlinstvem, živočišstvem a nabízejí jim nádherné scenérie s výhledy až do Saska. Jsou to NS Jetřichovické stěny (z Jetřichovic do Vysoké Lípy), NS Přátelství ČR-SRN (z Hřenska přes Pravčickou bránu, Meznou a soutěsky zpět do Hřenska) a NS Růžová (z Růžové okolo Růžovského vrchu k Dolskému mlýnu, Kamenické Stráně přes Pastevní vrch zpět do Růžové).

Pravčická brána v zimě - jeden z nejvzácnějíšch přírodních výtvorů Českého Švýcarska.

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ČESKÉHO ŠVÝCARSKA

NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO

 

Smírčí kříž u cesty z Růžové do Srbské Kamenice. Připomíná loupežnou vraždu, o které se více dočtete v příběhu Sklenářovy vrány. Zbytky Dolského mlýna, zde se dle pověsti odehrála tragédie, na jejímž konci byly tři zmařené lidské životy. Růžovský vrch, nazývaný též Děčínskou Fudžijamou, na jehož vrcholu se zjevuje tajemná kaple.

Pověsti

Značné množství pověstí tradujících se kdysi v tomto kraji dnes již zná asi málokdo. Můžeme si je však připomenout. Vydejme se proto například na Růžovský vrch, kde se objevuje tajemná kaple, do zdejších lesů, kde se po nocích prohání "noční lovec" nebo k Dolskému mlýnu, kde bloudí duše mlynáře a mlynářky, kteří zavraždili svého syna.

Kuriozity

Zde najdete informace o návštěvách významných osobností, které zavítaly na Jetřichovicko, o filmech, které se tu natáčely, o nevšedních událostech (katastrofy...) atd.

 

POVĚSTI A PŘÍBĚHY

KURIOZITY

 

 

Vážení návštěvníci těchto stránek, jsem rád, že Vás neustále přibývá. V rámci zkvalitnění obsahu bych Vás proto chtěl poprosit, abyste se obraceli s případnými dojmy, nápady, tipy k doplnění nějakého tématu atd. na e-mailovou adresu . Vaše postřehy, připomínky nebo jiné ohlasy si rád přečtu a případně zapracuji do obsahu těchto stránek.

 

TOPlist

(c) Pech - 2000, optimalizováno pro MS IE 6.0 + rozlišení 1280 x 1024.